Doba, kterou trávíme, a naše děti také, na internetu, se násobně zvyšuje. Svůj podíl na to má pandemie Covid-19. Je to ale opravdu vždy špatně strávený čas, který nepřinese nic pozitivního ? Je v pořádku děti v tomto směru omezovat ? Kdy už hrozí závislost ? Internet má mnohdy negativní nálepku, ale je to jako s ohněm – dobrý sluha ale zlý pán.
Obvykle se nám pod pojmem závislost (netolismus) vybaví drogy, alkohol, gamblerství a kouření. Dříve se ostrakizovala televize, pak nastoupily počítače. Rozšíření internetu, sociálních sítí, dostupnost chytrých telefonů přináší nové nástrahy. V publikaci sociologa prof. Iva Možného z roku 2002 Česká společnost : Nejdůležitější fakta o kvalitě našeho života je kapitola věnovaná drogám, alkoholu a kouření, ale o závislosti na internetu není ani zmínka. Po dvaceti letech tu máme nový „problém“.
Závislost ve vztahu k internetu se obvykle charakterizuje skutečnostmi typu : člověk na něm tráví čím dál tím více času, zanedbává vše ostatní a reálný svět ho míjí. Stravovací a pitný režim je v troskách, protože jí a pije, jen když si zrovna vzpomene a většinou vůbec nevnímá, co konzumuje. Ignoruje nejen okolní svět, ale často také projevy vlastního organismu. Je-li internet nedostupný, nastupuje nervozita a reakce jedince může být i agresivní.
Z výzkumné zprávy Bc. Daniela Vokála, prof. PhDr. Davida Šmahela, Ph.D. a Mgr. Lenky Dědkové, Ph.D.: Excesivní používání internetu českými dospívajícími : srovnání před a během pandemie Covid-19 vyplývá, že nadměrné používání internetu můžeme chápat jako takové, které má negativní vliv na život člověka, postihuje vztahy, zdraví, jeho výkon v zaměstnání nebo škole, případně dokonce vede do trestně právní oblasti. Hlavním kritériem není ani tak strávený čas, ale právě onen dopad na život.
Základní odlišností od látkových závislostí je standardní využívání internetu v běžném životě – tedy vyhledávání informací, komunikace s dalšími lidmi, případně nakupování potřebných věcí. Problémem je stanovení hranice, co je ještě rozumné, oprávněné a neohrožující jednání a kdy už nastupuje závislost.
Teenageři a děti jsou nejrizikovější skupinou. Na internetu dívky nejčastěji sledují videa a chlapci hrají hry. Dost velkým problémem je vytváření virtuálních vztahů, mimo jiné proto, že druhá strana nemusí, a často také není, tím, za koho se vydává. Mnohdy vytvoření „vztahu“ začíná rádoby náhodným testem s dotazy typu : co dítě nebo mladého člověka baví, jakou hudbu poslouchá, jaké oblečení se mu líbí, který film ho zaujal apod. Podle toho mu pak „internet vybere“ kamaráda – kamarádku se stejnými preferencemi. Ovšem do takového dotazníku může kdokoli napsat cokoli. Nezřídka se za profilem na sociální síti může místo vrstevníka skrývat někdo mnohem starší s ne zrovna čistými úmysly.
Co říkají světové průzkumy ?
V únoru 2020 byl zveřejněny výsledky rozsáhlého výzkumu, který v 19 zemích mapoval chování devítiletých až šestnáctiletých dětí na internetu. Účastnilo se ho 25 000 respondentů, což je vskutku unikátní vzorek. Ukázalo se, že za posledních deset let se čas strávený na internetu v této věkové skupině zdvojnásobil. Příčinu můžeme hledat také v rozvoji digitální techniky a dostupnosti chytrých telefonů.
České děti podle této studie zvýšily počet hodin na internetu ze dvou na tři. Podle prof. Šmahela z FSS MU, ale nejsou aktivity na internetu ze své podstaty ani negativní, ani pozitivní. Důležité je, čemu se dítě na internetu věnuje a jak a zda vůbec o tom hovoří s rodiči nebo jinými dospělými, kteří mu pomohou situace z internetu řešit. Omezení času stráveného na internetu sice může zmírnit dopad negativních vlivů, ale zároveň sníží rozvoj digitálních kompetencí, které budou nejen pro studijní a později profesní život našich dětí nezbytné.
Bohužel je třeba přiznat, že české děti jsou ve srovnání s jinými zeměmi vystaveny značnému množství zpráv se škodlivým obsahem. Často dostávají nenávistné zprávy, s informacemi o sebepoškozování se setkalo18% dětí a 25% se na internetu dostalo do kontaktu s rasismem.
A co říkají průzkumy prováděné v naší republice ?
Další tvrdá data pocházejí z průzkumu provedeného v Praze v letech 2016 až 2020 a ukazují značný vzrůst novodobých závislostí. Dotazníkovou formou na vzorku celkem 50 708 respondentů (přibližně polovina dívek a polovina chlapců) ve věku od 11 do 21 roku byl na prvním místě zjištěn rozmach technologických závislostí, zvýšený nápor na duševní zdraví, fakt, že omamné látky nejsou mezi mladými zrovna v kurzu, a to včetně alkoholu, zato rizika v kyberprostoru je ohrožují mnohem více.
Napadení, tedy pomluvy a nadávky na internetu přiznává přibližně 30% náctiletých v šetření v roce 2016, přičemž 1,1% se toto dělo téměř denně. O čtyři roky později se denně s napadením na sítích potýkal už dvojnásobek dětí a mládeže a stoupalo (na 8,9) procento těch, které takto někdo napadal každý týden. Zároveň za sledované roky klesl počet mladých lidí, kteří se se šikanou na sítích nikdy nesetkali z 69,2 na 61,4%.
Výzkumu agentury Stem/Mark pro Jeden svět na školách se zúčastnilo 800 metodiků prevence ze základních a středních škol z celé republiky. Závěry pocházejí z prosince roku 2020. Také podle jejich zkušeností nejvíce přibývají problémy s kyberšikanou a on-line závislostmi.
Co sledují kluci a co holky ?
Trávení času na internetu je genderově podmíněné. U chlapců výrazně roste v posledních letech zájem o hraní her, u dívek pak vedou sítě a sledování videí. Nadměrným nakupováním po internetu jsou o trochu více ohrožena děvčata než chlapci. Obvykle se zaměřují na internetové obchody s módou, kosmetikou, merchandise (zboží s herní, hudební, filmovou a další tématikou) – tady už přichází zájem i ze strany kluků, s elektronikou, kde mnohem více utrácí právě mladíci než slečny. Obchodů je nepočítaně a jejich reklama se objevuje na každém internetovém rohu.
Touze vlastnit vyhlédnutou věc, demonstrovat tak před ostatními svůj zájem, příslušnost k nějaké skupině, se těžko odolává. Když si člověk vytouženou věc kupuje, dostavuje se pocit vzrušení. Ten ale opadá a mnohdy téměř vyprchá ještě dříve, než zboží doručovatel přiveze. Následují pocity viny a špatného svědomí. Spouštěčem nakupovacího nutkání může být například samota, stres nebo nuda.
Z výše zmíněného výzkumu (Komparace dat z šetření rizikového chování žáků 2. stupně ZŠ a SŠ v Praze 2016 – 2020) také vyplývá, že procento mladých lidí, kteří na internetu utratili víc peněz, než si mohli dovolit, stoupá z 13,4% v roce 2016 na 19,4% v roce 2020. Tyto údaje ale jistě ovlivnil Covid a s ním spojená omezení.
V letech 2019 a 2020 uvádělo z celkových 18000 respondentů, že kvůli času strávenému na internetu mělo problém v roce 2019 41,6 % a v následujícím roce už 49 % dětí a mládeže. Nejčastěji to bylo sledování videí, pak sociální sítě, následovalo hraní her. Zájem o stránky s erotickým obsahem přiznalo kolem 13 %. Nejohroženějších žáků a studentů, kteří mají problém kvůli času strávenému na internetu každý týden, je kolem 10 %.
Vliv pandemie Covid-19
Všechny výzkumy euroatlantické i asijské oblasti zmiňované ve zprávě Excesivní používání internetu českými dospívajícími : srovnání před a během pandemie Covid-19 o výrazném nárůstu využívání informačních technologií. Nic překvapujícího.
Výzkum v naší republice probíhal v listopadu 2020, tedy v době, kdy byla většina škol zavřených, u 1297 respondentů ve věku mezi 13 až 17 lety socioekonomického průřezu naší populace.
Stručné shrnutí závěrů je následující : podíl adolescentů používajících internet sedm a více hodin denně se během pandemie téměř zdvojnásobil na 23 %. Důležitý je však dopad, jaký tato skutečnosti měla/má na život respondenta. Nejčastěji docházelo k omezení spánku a vynechání jídla, a to u 19 % uživatelů internetu, zatímco původně mělo tento problém 8 %. Také 34 % dospívajících omezilo čas trávený s kamarády a rodinou, 40 % přiznalo, že trávilo čas na internetu, aniž by je to bavilo a 29% pociťovalo silné negativní emoce, pokud byl internet nedostupný. Neúspěšně se pokusilo čas na internetu omezit 30 % náctiletých, zatímco před pandemií to bylo o 5 % méně. Ze zprávy vyplývá, že ohroženější byla mladší věková kategorie (13 a 14 let). Těch, kteří zažili alespoň jeden negativní projev, bylo 63% a všemi pěti důsledky zvýšeného množství hodin trávených na internetu trpělo 6% adolescentů, zatímco před pandemií to byla jen 2%. Je třeba mít na paměti, že tento výzkum probíhal za opravdu specifické situace, kdy v podstatě nebyla možnost jiného kontaktu s vrstevníky a vyučování probíhalo on-line. Zároveň tvrzení „trávil jsem čas na internetu a nebavilo mě to“ nemusí nutně znamenat, že adolescenti zůstávají na internetu ze setrvačnosti, ale že je nebavila právě on-line výuka.
Situace po Covidu
Jak se bude situace vyvíjet nyní, když pandemická omezení pominula, budou zjišťovat další výzkumy. V tomto roce (2023) probíhají na FSS MU pod vedením doc. Mgr. Lukáše Blinky, PhD. hned dva : Aktuální otázky psychologického zdraví – adolescenti a digitální média a sexualita napříč životem a Závislosti na hraní počítačových her v longitudinální a psychodynamické perspektivě (zaměřený na dospělé hráče, tedy věk 18+). Druhý z výzkumů se mimo jiné snaží narušit stigma počítačových her jako jednoznačně negativního způsobu trávení volného času. Oba projekty končí v prosinci 2023.
Má čas strávený na internetu opravdu jen špatný vliv???
Internet je dnes zkrátka součástí našeho života a neumět ho používat, znamená fatální omezení. Je to ale stejné jako s ohněm : kdysi se naši předkové také museli naučit ho správně používat a udržovat, aby dobře sloužil a nestal se zlým pánem. Když budeme umět dobře využívat možnosti internetu a všeho s ním spojeného, rozšíří se naše možnosti a zároveň nás nebude ohrožovat. Stejně tak se to musí naučit i naše děti. Mimo jiné tím, že s nimi budeme mluvit o tom, co se děje v síti, tak jako mluvíme o tom, co se děje ve fyzickém světě. Musí se naučit bezpečně pohybovat ve skutečném i virtuálním světě, protože oboje budou v životě potřebovat.
Doporučuji přečíst :
Mládež na telefonu :
O možných nebezpečích v souvislosti s moderní a pro děti i mladistvé dostupnou látkou na trhu — kratomem — jsme psali v předchozím článku : Módní hit — kratom — Sdružení pěstounských rodin (pestouni.cz)
Zdroje :
Možný, Ivo : Česká společnost : Nejdůležitější fakta o kvalitě našeho života. Portál 2002
https://www.jsns.cz/o‑jsns/aktuality/814811-online-zavislosti-a-kybersikany-pribyva-domnivaji-se-skolni-metodici-prevence
Národní linka pro odvykání : Netolismus a další nové nelátkové závislosti Netolismus a další nové nelátkové závislosti — Národní linka pro odvykání (chciodvykat.cz)
Komparace dat z šetření rizikového chování žáků 2. stupně ZŠ a SŠ v Praze (2016 – 2020) Prezentace aplikace PowerPoint (prevence-praha.cz)
