Každá pěstounská rodina je specifická, nicméně existuje několik typických situací, na které dojde snad v každé. Části z nich se budeme věnovat v tomto rozhovoru s advokátem Mgr. Martinem Kornelem, Ph.D., specialistou na rodinné právo. Mnozí z vás řeší absenci dokladů přijatého dítěte, některé děti se chtějí jmenovat stejně jako vaše rodina, problémy bývají se zdravotními zákroky. A co teď s tím ?
Matriční a jiné doklady dítěte
Mnohdy se stane, že se dítě dostane do pěstounské péče, a nemá rodný list, protože biologická rodina ho zkrátka ztratila. Co mohou pěstouni v takové situaci dělat ? A přinesla novela matričního zákona platná od ledna 2024 nějakou změnu ?
V § 25 zákona o matrikách stojí, že matriční doklad, což je i rodný list, má matrika vydat takové osobě, která prokáže, že je to nezbytné pro uplatnění jejích práv před orgány České republiky, a tam by měl pěstoun spadat. Je osobou, které bylo dítě svěřeno do péče.
Je tedy ten dokument, který matrika vystaví, nový rodný list s novým čtyřčíslím za lomítkem nebo to může být opis se starým čtyřčíslím ?
Může být vystaven opis, což je zcela dostatečné pro všechny účely. Není důvod vystavovat při svěření do pěstounské péče „nový“ RL.
A platí to i v případě, že je dítě zatím svěřeno na předběžné opatření ?
Ano. Nevím, jestli se tomu matriky v praxi brání, ale ve chvíli, kdy má pěstoun vykonatelné rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče opatřené příslušnou doložkou, je to jasný zákonný podklad pro to, aby mu byl rodný list vydán. U předběžných opatření je to právě dokonce ještě před tzv. právní mocí.
Jsou poručníci z hlediska zákonů v jiné pozici ?
Pokud jde o rodný list, platí totéž, co pro pěstouna. Obecně je okruh práv a povinností poručníka výrazně širší, ale v tomto případě není rozdíl.
Co je třeba udělat pro vystavení cestovního pasu dítěti v pěstounské péči ?
To je poměrně jednoduché. Od roku 2021 se změnila právní úprava a Zákon o cestovních dokladech říká jasně, že u dětí do patnácti let může podat žádost pěstoun a nepotřebuje k tomu žádný souhlas rodičů, soudu, prostě nic dalšího. Vezmou rodný list, rozhodnutí soudu, že jsou pěstouny dítěte, s doložkou nabytí právní moci a mohou se s dítětem vypravit na příslušný úřad, který vystavuje cestovní doklady.
Jak je to potom s vycestováním ? S pěstouny to asi bude bez potíží, ale co v situaci, kdy třeba babička pěstounské rodiny chce vzít děti k moři nebo škola jede na výměnný pobyt ?
U krátkodobých cest to není problém a rozhodování o nich patří mezi běžné záležitosti, které má pěstoun v kompetenci. V Evropě by neměly nastat žádné potíže, ale v některých vzdálenějších zemích na jiných kontinentech mohou při vstupu na jejich území vyžadovat písemný souhlas zákonného zástupce. I kdyby dítě mělo s sebou překlad soudního rozhodnutí do angličtiny, písemný souhlas pěstouna, může v krajní situaci dojít k tomu, že na letišti řeknou : pěstoun není rodič, nám to nestačí a mohou chtít, aby se dítě vrátilo. Jsou to naprosto výjimečné situace, ale stoprocentně vyloučit se nedají. Každá země má jiná pravidla a je proto dobré, ještě před cestou si ověřit požadavky konkrétní země buď na jejím zastupitelském úřadu nebo na našem Ministerstvu zahraničních věcí. Zvláště pokud cestují do nějaké exotičtější země, aby nenastala potíž ve smyslu, že pěstoun cestuje s dítětem, jehož rodičem samozřejmě není.
A ještě k té cestě například s babičkou – pěstoun pečující o dítě nemusí samozřejmě o něj pečovat 24/7, ale pokud ho chce svěřit jiné osobě, měla by to být spíš výjimka. Dovolená by neměl být problém, ale dlouhodobější předání do jiné péče by problém rozhodně byl.
Změna příjmení
Může pěstoun požádat o změnu příjmení dítěte ? Často tato situace nastává při nástupu do školy, kdy si dítě přeje, jmenovat se stejně, jako rodina, ve které žije.
S příjmením je problém. Podle poslední novely zákona o matrikách (§ 72 odst. 4) změna jména stejně jako změna příjmení v souvislosti s pěstounskou péčí možná není. Změnu jména a příjmení obecně může žádat zákonný zástupce, typicky tedy rodič. Může to sice být v tomto kontextu i pěstoun, ale zákon výslovně říká, že změnu na příjmení poručníka, popřípadě poručníků, příjmení pěstouna, popřípadě pěstounů soud nepovolí. Ten důvod je poměrně jednoduchý pěstounská péče ze své povahy má být náhradní rodinnou péči, a byť by byla dlouhodobá, je dočasné povahy, na rozdíl od příbuzenského pouta.
Existuje možnost mít dvě příjmení – původní a pěstounské rodiny ?
To není možné také z výše zmíněného důvodu. Obecně dvě příjmení jsou v české právní úpravě potíž. Lze to v případě dítěte, které se narodí rodiči, který sám dvě příjmení má a dítě se nenarodilo do manželství. Nebo při uzavření sňatku, pokud si člověk ponechá původní příjmení a „přidá“ manželovo.
Zdravotní péče a lékařské zákroky
Jaká oprávnění má pěstoun ve zdravotních záležitostech svěřeného dítěte ? Například ohledně plánovaných operací nebo očkování ? Často jsou biologičtí rodiče ve zdravotní péči o své děti velmi laxní, děti pak skoro žádná očkování nemají a v zásadě je to rodičům jedno, ale na druhou stranu mohou chtít dělat pěstounům potíže v situaci, kdy je jejich souhlas vyžadován.
Klasické pravidlo zní, že pěstoun je oprávněn rozhodovat o běžné lékařské péči. Ovšem soudní praxe říká, že například očkování, a to i ta povinná, jsou neběžnou záležitostí, takže se vyžaduje souhlas zákonného zástupce. Není-li takový souhlas, rozhoduje soud. Takové rozhodnutí může už být součástí rozhodnutí o svěření dítěte do péče pěstouna. Není to obvyklé, ale je to možné.
A ještě doplním, že zároveň má pěstoun ve vztahu k lékařské péči o nezletilé dítě řadu práv a povinností, které plynou přímo ze zákona (především zákona o zdravotních službách), například volba poskytovatele zdravotní péče, informace o zdravotním stavu, přítomnost v případě hospitalizace apod.
Ještě bych se vrátila k tomu doplnění souhlasu se zdravotními zákroky do rozhodnutí o svěření dítěte do péče. Může o něj pěstoun požádat ?
Rozhodně to může soudu navrhnout. Ale jak říkám, takový bianco souhlas, že pěstoun může o takovýchto zdravotních záležitostech rozhodovat, není příliš běžný. Ve chvíli, kdy pěstoun nemá souhlas rodiče, může požádat soud, aby ad hoc v konkrétní situaci ten rodičovský souhlas nahradil.
To ale může docela dlouho trvat a očkování mají své lhůty, stejně jako u mnohých operací může hrozit, že později už nebudou mít pro dítě takový přínos, jako kdyby byly provedeny včas.
Je to tak. Kdo ale provádí očkování, je lékař, takže v konečném důsledku záleží na tom, jestli to očkování provede nebo ne. Pokud pěstoun přijde s dítětem na očkování a lékař nebude vyžadovat písemné doložení souhlasu biologického rodiče, tak se může stát, že očkování proběhne, i kdyby rodič nesouhlasil. Ne všichni lékaři jsou dostatečně poučeni, co by měli v takové situaci vyžadovat.
S plánovanými zákroky je to podobné. O plánované operaci by neměl pěstoun rozhodovat sám. Pokud je to akutní zákrok, zvláště při ohrožení života, je možné ho provést bez souhlasu zákonného zástupce. Lékař v takové situaci má vyhodnotit, jestli je souhlasu zapotřebí, a pak ho může dát dostupná osoba, což je třeba pěstoun. V opravdu kritické situaci ho ani není třeba.
Křest a příslušnost k církvi
Jak se dívá zákon na možnost pěstouna nechat dítě pokřtít, zapsat ho do některé církve nebo vůbec přivést do nějaké formující komunity.
Vyznání a volba náboženství je významná záležitost. V případech, kdy se biologičtí rodiče neshodnou na tom, v jaké víře má být dítě vychováváno, má rozhodovat soud. Podobně je to v situaci, kdy takový krok chtějí udělat pěstouni. Vedení k nějakému náboženství je volba a pravomoc rodičů a měli by s tím souhlasit. Pěstouni, pokud nemají jejich souhlas, by to vlastně dělat neměli. Křest bych tedy určitě nedoporučoval bez souhlasu rodiče. Pravidelnější návštěva kostela je hraniční situace, protože to už je vedení k nějakému vyznání. A je to něco, co může být porušením povinností pěstouna. V extrémním případě může hrozit odebrání dítěte z pěstounské péče, ale nemám povědomí, že by se nějaký spor o vedení k víře natolik vyhrotil, že by k tomu došlo. Je to spíše teoretická varianta.
Mgr. Martin Kornel, Ph.D.
Advokátem je od roku 2011, nyní působí ve Frank Bold Advokáti a zastupuje klienty především v rodinných věcech, velmi často s mezinárodním prvkem. V roce 2013 dokončil doktorské studium na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde nadále působí jako odborný asistent a vyučuje občanské a rodinné právo.
Pravidelně vystupuje na odborných konferencích v ČR i v zahraničí. Je autorem anebo spoluautorem několika desítek odborných článků a monografií.