Dětství má nárok na zvláštní péči a pomoc

Mezi nej­vý­znam­něj­ší mezi­ná­rod­ní doku­men­ty pat­ří Úmlu­va o prá­vech dítě­te, kte­rá byla pode­psá­na 20. lis­to­pa­du 1989. Kodi­fi­ku­je prá­va dětí v oblas­ti soci­ál­ní, občan­ské, eko­no­mic­ké, poli­tic­ké a kul­tur­ní. Dotý­ká se samo­zřej­mě také oblas­ti náhrad­ní rodin­né péče.

Ve Vše­o­bec­né dekla­ra­ci lid­ských práv (1948) Spo­je­né náro­dy pro­hlá­si­ly, že dět­ství má nárok na zvlášt­ní péči a pomoc a 20. lis­to­pa­du 1989 v New Yor­ku na Val­ném shro­máž­dě­ní OSN k tomu pode­psa­ly Úmlu­vu o prá­vech dítě­te (The Uni­ted Nati­ons Con­ven­ti­on on the Rights of the Child). Při­ja­ly ji všech­ny stá­ty svě­ta, rati­fi­ko­va­lo (závaz­né při­je­tí plat­nos­ti) ji 196 stá­tů, neu­či­ni­ly tak jen Spo­je­né státy.

Jmé­nem Čes­ké a Slo­ven­ské fede­ra­tiv­ní repub­li­ky byla pode­psá­na v New Yor­ku 30. září 1990 a v plat­nost pro nás vstou­pi­la 6. úno­ra 1991. Po vzni­ku Čes­ké repub­li­ky jako nástup­nic­ké­ho stá­tu byla pře­ja­ta (suk­ce­do­vá­na) její plat­nost. Náš stát je tedy zavá­zán mít tako­vou legisla­ti­vu, aby prá­va dítě­te v ní byla chrá­ně­na. Ve Sbír­ce záko­nů ČR, bychom ji nalez­li pod ozna­če­ním sdě­le­ní fede­rál­ní­ho Minis­ter­stva zahra­nič­ních věcí č. 104/1991 Sb. 

Na dodr­žo­vá­ní úmlu­vy dohlí­ží Výbor pro prá­va dítě­te OSN, kte­rý má deset čle­nů vole­ných na čty­ři roky, při­čemž kaž­dé dva roky se polo­vi­na čle­nů obmě­ní. Sig­na­tář­ské stá­ty jsou zavá­zá­ny kaž­dých pět let před­klá­dat zprá­vu o opat­ře­ních při­ja­tých k napl­ňo­vá­ní těch­to smluv­ních závaz­ků. Výbor k tomu vydá­vá své sta­no­vis­ko. Čes­ká repub­li­ka bude příští zprá­vu podá­vat v roce 2026.

Text smlouvy má 54 článků

Tra­dič­ně se čle­ní na tři oblas­ti : ochra­na a zabez­pe­če­ní život­ních pod­mí­nek, poskyt­nu­tí pod­po­ry, např. vzdě­lá­ní, a par­ti­ci­pa­ce, tedy prá­vo dítě­te vyjá­d­řit svůj názor na věci, kte­ré se ho týkají.

Kon­krét­ní­mi prá­vy jsou např. prá­vo znát své rodi­če a pokud je to mož­né prá­vo na jejich péči (čl. 7) při­čemž rodi­če nebo jiní zákon­ní zástup­ci mají záro­veň odpo­věd­nost za výcho­vu a vývoj dítě­te (čl. 18), prá­vo na ochra­nu před týrá­ním, zne­u­ží­vá­ním či nedba­lým zachá­ze­ním (čl. 19), prá­vo na zajiš­tě­ní ochra­ny a pomo­ci posky­to­va­né stá­tem, pokud je dítě zba­ve­no rodin­né­ho pro­stře­dí (čl. 20) nebo prá­vo na respek­to­vá­ní sou­kro­mí dítě­te (čl. 16), prá­vo vyja­d­řo­vat se k zále­ži­tos­tem, kte­ré se dítě­te osob­ně dotý­ka­jí (čl. 12).

Úmlu­va pama­tu­je rov­něž na prá­va dětí ve spe­ci­fic­kých situ­a­cích, jako jsou napří­klad děti se zdra­vot­ním zne­vý­hod­ně­ním, prá­vo na zvlášt­ní péči (čl. 23 a 24), děti nále­že­jí­cí k men­ši­nám, děti ome­ze­né na svo­bo­dě nebo děti v posta­ve­ní uprchlíků.

Stát má záro­veň povin­nost poskyt­nout pomoc rodi­čům nebo těm, kte­rým bylo dítě svě­ře­no do péče se zabez­pe­če­ním život­ních pod­mí­nek dítě­te (čl. 27). Samo­stat­ný člá­nek (čl. 28) je věno­ván prá­vu dítě­te na vzdě­lá­ní, zaka­zu­je dět­skou prá­ci a záro­veň zava­zu­je stá­ty sta­no­vit věko­vou hra­ni­ci pro vstup do zaměstnání.

Ved­le práv dětí je v úmluvě zakot­ve­na také ochra­na dětí – napří­klad zabrá­ně­ní účas­ti dětí na váleč­ných akcích, ochra­na před tra­dič­ní­mi ritu­á­ly, kte­ré děti poško­zu­jí, zajiš­tě­ní ochra­ny před vyko­řis­ťo­vá­ní a sexu­ál­ním zne­u­ží­vá­ním (čl. 34), zabrá­ně­ní obcho­do­vá­ní s dět­mi, úno­sům (čl. 35) apod.

Specifikům náhradní péče se Úmluva také věnuje

Stá­ty jsou opráv­ně­ny k přímým zása­hům do vzta­hu dětí a jejich rodi­čů v pří­pa­dech, kdy rodi­če své povin­nos­ti nezvlá­da­jí, poru­šu­jí, či dokon­ce zne­u­ží­va­jí své­ho posta­ve­ní vůči dětem. Tato prá­va a povin­nos­ti jsou zakot­ve­ny v násle­du­jí­cích článcích :

V člán­ku 7 se pra­ví, že „… dítě má od naro­ze­ní prá­vo na jmé­no, prá­vo na stát­ní pří­sluš­nost, pokud to je mož­né, prá­vo znát své rodi­če a prá­vo na jejich péči.“ V člán­ku 9, odstav­ci 1. „Stá­ty, kte­ré jsou smluv­ní stra­nou úmlu­vy, zajis­tí, aby dítě nemoh­lo být oddě­le­no od svých rodi­čů pro­ti jejich vůli, leda­že pří­sluš­né úřa­dy na zákla­dě soud­ní­ho roz­hod­nu­tí a v sou­la­du s plat­ným prá­vem a v pří­sluš­ném říze­ní určí, že tako­vé oddě­le­ní je potřeb­né v zájmu dítě­te. Tako­vé urče­ní může být nezbyt­ným v někte­rém kon­krét­ním pří­pa­dě, napří­klad, jde-li o zne­u­ží­vá­ní nebo zane­dbá­vá­ní dítě­te rodi­či nebo žijí-li rodi­če oddě­le­ně a je tře­ba roz­hod­nout o mís­tě poby­tu dítě­te.“ Ve 3. odstav­ci se píše, že : “…stá­ty uzná­va­jí prá­vo dítě­te oddě­le­né­ho od jed­no­ho nebo obou rodi­čů udr­žo­vat pra­vi­del­né osob­ní kon­tak­ty s obě­ma rodi­či, leda­že by to bylo v roz­po­ru se zájmy dítě­te.“ To vše pat­ří do základ­ní pro­ble­ma­ti­ky, kte­rá je sou­čás­tí pěs­toun­ství a nava­zu­jí na ně dal­ší usta­no­ve­ní, kte­rá cha­rak­te­ri­zu­jí jed­ná­ní, kvů­li kte­ré­mu může být dítě ode­brá­no z bio­lo­gic­ké rodi­ny a také jak má vypa­dat pod­po­ra rodi­ny, aby k ode­brá­ní dítěte/dětí nemu­se­lo dojít :

Člá­nek 19

1. Stá­ty, kte­ré jsou smluv­ní stra­nou úmlu­vy, činí všech­na potřeb­ná záko­no­dár­ná, správ­ní, soci­ál­ní a výchov­ná opat­ře­ní k ochra­ně dětí před jakým­ko­li těles­ným či dušev­ním nási­lím, urá­že­ním nebo zne­u­ží­vá­ním, včet­ně sexu­ál­ní­ho zne­u­ží­vá­ní, zane­dbá­vá­ním nebo nedba­lým zachá­ze­ním, trýz­ně­ním nebo vyko­řis­ťo­vá­ním během doby, kdy jsou v péči jed­no­ho nebo obou rodi­čů, zákon­ných zástup­ců nebo jakých­ko­li jiných osob sta­ra­jí­cích se o dítě.
2. Tato ochran­ná opat­ře­ní zahr­nu­jí pod­le potře­by účin­né postu­py k vytvo­ře­ní soci­ál­ních pro­gra­mů zamě­ře­ných na poskyt­nu­tí nezbyt­né pod­po­ry dítě­ti a těm, jimž je svě­ře­no, jakož i jiné for­my pre­ven­ce. Pro úče­ly zjiš­tě­ní, ozná­me­ní, postou­pe­ní, vyšet­řo­vá­ní, léče­ní a násled­né sle­do­vá­ní výše uve­de­ných pří­pa­dů špat­né­ho zachá­ze­ní s dět­mi zahr­nu­jí rov­něž pod­le potře­by postu­py pro zása­hy soud­ních orgánů.

Člá­nek 20

1. Dítě dočas­ně nebo trva­le zba­ve­né své­ho rodin­né­ho pro­stře­dí nebo dítě, kte­ré ve svém vlast­ním zájmu nemů­že být pone­chá­no v tom­to pro­stře­dí, má prá­vo na zvlášt­ní ochra­nu a pomoc posky­to­va­nou státem.
2. Stá­ty, kte­ré jsou smluv­ní stra­nou úmlu­vy, zabez­pe­čí tako­vé­mu dítě­ti v sou­la­du se svým vni­t­rostát­ním záko­no­dár­stvím náhrad­ní péči.

Úmluva o dětech pro děti :

Pro při­blí­že­ní dětem, co to vlast­ně Úmlu­va o prá­vech dítě­te je, exis­tu­je komik­so­vá ver­ze. Vlast­ní výklad toho­to doku­men­tu pří­stup­něj­ší pro děti vydal v roce 2022 Veřej­ný ochrán­ce práv a je k dis­po­zi­ci zde. Dal­ší zpra­co­vá­ní urče­né pro star­ší děti, s názvem Ahoj, Úmluvo, má na svých strán­kách orga­ni­za­ce Pio­nýr. Prá­va dětí najde­te zpra­co­va­ná také na ČT edu. 

Práva dítěte u nás a reakce Výboru OSN z roku 2021

Čes­ká repub­li­ka před­klá­da­la posled­ní, spo­je­nou pátou a šes­tou zprá­vu v roce 2021. Závě­reč­ná zprá­va Výbo­ru pro prá­va dítě­te, kte­rá je výstu­pem z jed­ná­ní 24. září téhož roku, má 55 bodů.

Výbor OSN oce­nil nove­lu pro­sa­zu­jí­cí inklu­zi ve vzdě­lá­va­cím sys­té­mu, nove­lu upřed­nost­ňu­jí­cí náhrad­ní péči v rodin­ném pro­stře­dí před ústav­ní a zave­de­ní bez­plat­né povin­né­ho škol­ní­ho vzdě­lá­vá­ní od pěti let věku dítě­te. Pozi­tiv­ně hod­no­tí při­je­tí záko­na o obě­tech trest­ných činů v roce 2013, kte­rá obsa­hu­je zvlášt­ní opat­ře­ní na ochra­nu dětí před sekun­dár­ní vik­ti­mi­za­cí, pokro­ky v boji pro­ti šikaně.

Výbor kri­ti­zu­je Čes­kou repub­li­ku např. za nási­lí na dětech, fyzic­ké a jiné poni­žu­jí­cí for­my tres­tá­ní a žádá uzá­ko­ně­ní výslov­né­ho záka­zu těles­ných tres­tů. Také zdů­raz­ňu­je, že stát má pro­vést stu­dii pro posou­ze­ní roz­sa­hu týrá­ní a zane­dbá­vá­ní dětí včet­ně domá­cí­ho násilí.

Celá řada výtek se týká sexu­ál­ní pro­ble­ma­ti­ky – napří­klad komerč­ní­ho sexu­ál­ní­ho vyko­řis­ťo­vá­ní, nárůstu sex­tingu mezi mlá­de­ží, nedo­stat­ku práv­ní ochra­ny mlá­de­že star­ší 15 let před sexu­ál­ním vyko­řis­ťo­vá­ním a zne­u­ží­vá­ním, níz­ké míry vyšet­řo­vá­ní, stí­há­ní a odsou­ze­ní v této oblas­ti apod. Žádá psy­cho­lo­gic­kou pod­po­ru pro děti, kte­ré se sta­ly sexu­ál­ní­mi oběť­mi nebo oběť­mi domá­cí­ho násilí.

Ve zprá­vě z roku 2021 zazní­vá i poža­da­vek na zří­ze­ní spe­ci­a­li­zo­va­né­ho ochrán­ce práv dětí. Návrh ovšem nepro­šel Posla­nec­kou sně­mov­nou ČR.

Výbor vítá spuš­tě­ní infor­mač­ní­ho por­tá­lu o dět­ských prá­vech a dopo­ru­ču­je začle­nit dět­ská prá­va do škol­ních osnov. Dopo­ru­ču­je par­ti­ci­pa­ci dětí ve škol­ních par­la­men­tech a Národ­ním par­la­men­tu, se zvlášt­ním důra­zem na děti ve zne­vý­hod­ně­né situ­a­ci a stát má zajis­tit, aby názo­ry, kte­ré vzejdou z těch­to zdro­jů byly sly­še­ny poli­tic­kou reprezentací.

Také žádá povin­né práv­ní zastou­pe­ní dětí v soud­ních říze­ních, kte­ré se jich týka­jí, a záro­veň zru­še­ní jaké­ko­liv věko­vé hra­ni­ce pro prá­vo dítě­te vyjá­d­řit svůj názor a zajiš­tě­ní, že mu bude věno­vá­na nále­ži­tá pozornost.

Děti v náhradní péči 

Péčí o ohro­že­né děti a děti v NRP se zprá­va Výbo­ru OSN z roku 2021 zabý­vá vel­mi podrob­ně ve sta­ti F a péčí o děti se zdra­vot­ním posti­že­ním ve sta­ti G.

Ve zprá­vě se dopo­ru­ču­je sjed­no­ce­ní péče o děti pod jed­no minis­ter­stvo a dal­ší zlep­še­ní sys­té­mu náhrad­ní péče. Ačko­liv Výbor oce­ňu­je nove­lu záko­na upra­vu­jí­cí mj. péči o děti do tří let výhrad­ně v náhrad­ním rodin­ném pro­stře­dí, zmi­ňu­je stá­le vyso­kou míru umis­ťo­vá­ní dětí do ústav­ní péče napří­klad na žádost rodi­čů v pří­pa­dech výchov­ných pro­blé­mů, u zdra­vot­ně posti­že­ných dětí a rom­ských dětí. Nega­tiv­ně hod­no­tí také dlou­hé poby­ty dětí v ústav­ních zaří­ze­ních včet­ně ZDVOP a nedo­sta­teč­nou pod­po­ru dětí opouš­tě­jí­cích náhrad­ní péči.

Dále uklá­dá stá­tu např. najít vět­ší množ­ství pěs­tou­nů a „… zajis­tit pra­vi­del­ný, peri­o­dic­ký a důklad­ný pře­zkum umís­tě­ní a moni­to­ro­vá­ní kva­li­ty péče“ stej­ně jako „…posky­to­vat pří­le­ži­tos­ti pro všech­ny děti v náhrad­ní péči k udr­že­ní pří­mé­ho kon­tak­tu s jejich rodi­či.“ Při­čemž žádá doslo­va, aby „prá­vo osvo­je­ných dětí znát své bio­lo­gic­ké rodi­če, bylo účin­ně vynu­co­vá­no“. Pro děti věz­ně­ných rodi­čů žádá čas­těj­ší a del­ší návštěvy v pří­vě­ti­věj­ším prostředí.

Sou­dy nejsou zavá­zá­ny, brát zře­tel na přá­ní dítě­te ohled­ně dal­ší péče o něj, což vyža­du­je člá­nek 12. Úmlu­vy, a to je dal­ší výt­ka Výboru.

Poža­da­vek, kte­rý vzbu­dil vel­kou pozor­nost, zněl, aby se náš stát zabý­val ano­nym­ním opouš­tě­ním dětí, zvá­žil zave­de­ní důvěr­ných poro­dů v nemoc­ni­cích a zru­še­ní baby boxů.

Šes­tá zprá­va vyzní­vá v duchu : „pokro­či­li jste, ale stá­le máme spous­tu výhrad“. Sed­mou zprá­vu má naše repub­li­ka před­lo­žit do 30. červ­na 2026, a do té doby je pořád co zlepšovat.

Zdro­je :

104 sdě­le­ní fede­rál­ní­ho Minis­ter­stva zahra­nič­ních věcí

CRC-CO-5_6-CZ-preklad-konecna-verze.pdf (vlada.cz)

Frank Bold advokáti

Ale­xan­dra Flo­ri­á­no­vá : Úmlu­va o prá­vech dítě­te v souvislostech