Čtyři otázky pro klíčové pracovnice díl II.

Poradna NRP Praha

V našem seri­á­lu odpo­vě­dí na čty­ři otáz­ky pokra­ču­je­me praž­skou porad­nou SPR. Je tře­tí nej­star­ší po brněn­ském ústře­dí a plzeň­ské poboč­ce. Vel­kou dáv­ku zku­še­nos­tí mají praž­ské klí­čo­vé pra­cov­ni­ce ze svých před­chá­ze­jí­cích zaměst­ná­ní v obsa­ho­vě blíz­kých profesích.

---

Mgr. Marie Šindelková

V Pra­ze je slu­žeb­ně nej­star­ší klí­čo­vou pra­cov­ni­cí rodin, do SPR při­šla v roce 2016. Před tím posky­to­va­la soci­ál­ně akti­vi­zač­ní služ­bu rodi­nám ve Fon­du Ohro­že­ných dětí. Sama byla pěs­toun­kou dnes již plno­le­té­ho dítěte.

Co nej­čas­tě­ji řeší­te s pěstouny ?

Cho­vá­ní a spe­ci­fic­ké potře­by při­ja­tých dětí, škol­ní zále­ži­tos­ti, vzta­hy s vrs­tev­ní­ky. Vztah dětí k bio­lo­gic­kým rodi­čům, komu­ni­ka­ci pěs­tou­nů s bio­lo­gic­ký­mi rodi­či dětí, kon­tak­ty dětí s rodiči.

Jak se změ­ni­ly potře­by pěs­tou­nů od uzá­ko­ně­ní dopro­vá­ze­ní ? A změ­ni­ly se vůbec ?

Nové nebo zesí­le­né potře­by pěs­tou­nů (i dětí) se for­mu­lu­jí na zákla­dě zvý­še­ných náro­ků na pěs­tou­ny. Např.: zvý­ši­la se kon­t­ro­la, vstu­py do sou­kro­mí rodin jsou čas­těj­ší. Kla­de se mno­hem vět­ší důraz na povin­nost infor­mo­vat děti o jejich půvo­du a bio­lo­gic­ké rodi­ně a umož­nit jim být s ní v kon­tak­tu. Posí­li­la se prá­va rodi­čů i dětí na vzá­jem­ný vztah. Kro­mě toho jsou pěs­touni i svě­ře­né děti lépe mate­ri­ál­ně zajištěni.

Roz­dí­ly mezi potře­ba­mi pří­bu­zen­ských, zpro­střed­ko­va­ných a pře­chod­ných pěstounů.

Kaž­dá z těch­to tří sku­pin je spe­ci­fic­ká a vyža­du­je z vel­ké čás­ti jiný pří­stup a způ­sob prá­ce. Stej­ně tak kaž­dá rodi­na vyža­du­je zvlášt­ní posou­ze­ní potřeb a tomu odpo­ví­da­jí­cí podporu.

Důle­ži­tou roli hra­je zku­še­nost dopro­vá­ze­jí­cí­ho pracovníka.

Vaše uni­ver­zál­ní rada pro šťast­ný život pěs­toun­ské rodiny.

Žád­nou uni­ver­zál­ní radu nemám. Pomá­há být upřím­ný a prav­di­vý k sobě, part­ne­ro­vi a dětem (samo­zřej­mě při­mě­ře­ně jejich věku), udě­lat si čas na poví­dá­ní a spo­leč­né chví­le. Netla­čit na výkon. Je dob­ré učit se a roz­ví­jet, sta­rat se o sebe, abychom byli vyrov­na­ní a měli dost sil sta­rat se o svo­ji rodi­nu a zvlá­dat těž­ší chví­le. Důle­ži­té je odhad­nout své síly a říct si o pomoc, když na něco nesta­čí­me. Neza­po­meň­me si hrát. A čas strá­ve­ný ven­ku, v pří­ro­dě, je pro celou rodi­nu léčivý.

---

Mgr. Eliš­ka Hrušková

Dří­ve pra­co­va­la v soci­ál­ně akti­vi­zač­ní služ­bě pro rodi­ny s dět­mi, do SPR při­šla v roce 2019.

S čím se na vás pěs­touni nej­čas­tě­ji obracejí ?

Potře­bu­jí zvláš­tě soci­ál­ní pora­den­ství (dáv­ky, prá­ce, pojiš­tě­ní aj.), potře­bu­jí také vyslech­nout, pod­po­řit, sdí­let své trá­pe­ní, sta­ros­ti, rados­ti, úspě­chy, potí­že dětí ve ško­le (prospěch/chování). Záro­veň čas­to zpro­střed­ko­vá­vám dou­čo­vá­ní, tera­pe­u­tic­ké služ­by, práv­ní pora­den­ství (návrhy k sou­du, dlu­hy), pod­po­ru v oblas­ti kon­tak­tů s bio­lo­gic­kou rodi­nou, pro­bí­rá­me téma­ta kolem výcho­vy a její spe­ci­fi­ka u dětí v NRP. Také hle­dá­me finanč­ní zdro­je na vol­no­ča­so­vé akti­vi­ty dětí, tera­pie a jiné.

Jaké jsou roz­dí­ly mezi potře­ba­mi pří­bu­zen­ských, zpro­střed­ko­va­ných a pře­chod­ných pěstounů ?

U pří­bu­zen­ských rodin čas­to posky­tu­ji služ­by, kte­ré spí­še odpo­ví­da­jí prá­ci v soci­ál­ně akti­vi­zač­ních služ­bách. Pod­po­ra rodi­ny v jejím fun­go­vá­ní (oblast dávek, byd­le­ní, dlu­ho­vé pora­den­ství, zajiš­tě­ní vol­no­ča­so­vých akti­vi­ty a hle­dá­ní zdro­jů jejich finan­co­vá­ní, dou­čo­vá­ní) a sna­žím se posi­lo­vat výchov­né kom­pe­ten­ce pečo­va­te­lů. U zpro­střed­ko­va­ných se zamě­řu­ji zejmé­na na roz­voj výchov­ných kom­pe­ten­cí, poro­zu­mě­ní trau­ma­tu, jeho pro­je­vům a reak­ce na něj (tera­pe­u­tic­ké rodi­čov­ství), u zpro­střed­ko­va­ných také více řeší­me kon­tak­ty s bio­lo­gic­kou rodi­nou. Pří­bu­zen­ská rodi­na si kon­tak­ty čas­to řeší sama (ne vždy samo­zřej­mě) a já je moni­to­ru­ji, pří­pad­ně dávám různá dopo­ru­če­ní. U pře­chod­ných pěs­tou­nů řeší­me kon­tak­ty s bio­lo­gic­kou rodi­nou a inten­ziv­ní pod­po­ru rodi­ny, kte­rá je potře­ba vždy během pro­ce­su pře­dá­vá­ní (koor­di­na­ce + moni­to­ro­vá­ní pro­ce­su). U všech rodin řeším napl­ňo­vá­ní práv a povin­nos­tí vyplý­va­jí­cí ze záko­na (povin­né vzdě­lá­vá­ní, respi­ty aj.).

Jak se změ­ni­ly potře­by pěs­tou­nů od uzá­ko­ně­ní dopro­vá­ze­ní ? A změ­ni­ly se vůbec ?

Nejsem schop­na posou­dit na zákla­dě vlast­ní zku­še­nos­ti. Před uzá­ko­ně­ním jsem v této oblas­ti nepra­co­va­la. Všech­ny rodi­ny, kte­ré dopro­vá­ze­ním mají svě­ře­né děti až po uzákonění.

Vaše uni­ver­zál­ní rada pro šťast­ný život pěs­toun­ské rodiny.

Spo­ko­je­nost dítě­te v NRP : Sna­žit se o poro­zu­mě­ní pro­ží­vá­ní dítě­te a cit­li­vě na něj rea­go­vat (tera­pe­u­tic­ké rodi­čov­ství), obje­vo­vat nadá­ní dítě­te a umož­nit mu zaží­vat úspěch, být trpě­li­vý, sta­bil­ní, pečo­vat s láskou.

Spo­ko­je­nost pěs­tou­nů : sta­rat se i o sebe, o vlast­ní potře­by, posi­lo­vat vlast­ní odol­nost, mít smy­sl pro humor.

---

Mgr. Vero­ni­ka Žlebková

Za sebou má zku­še­nos­ti z Magis­trá­tu hl. m. Pra­hy jako case mana­žer­ka pro ohro­že­né rodi­ny s dět­mi v pro­jek­tu zabyd­lo­vá­ní, z orga­ni­za­ce Pro­xi­ma Soci­a­le o.p.s. jako regi­o­nál­ní koor­di­ná­tor­ka a terén­ní pra­cov­ni­ce s ohro­že­ný­mi dět­mi v níz­ko­pra­ho­vém klu­bu pro děti a mlá­dež, a také jako soci­ál­ní pra­cov­ni­ce a kurá­tor­ka pro děti a mlá­dež na OSPOD. Do SPR nastou­pi­la v září 2022.

Co nej­čas­tě­ji řeší­te s pěs­tou­ny ? 

S pěs­tou­ny nej­čas­tě­ji řeším cho­vá­ní a pro­spí­vá­ní dětí. Zamě­řu­je­me se na aktiv­ní trá­ve­ní vol­né­ho času, pro­spí­vá­ní ve ško­le, vzta­hy s vrs­tev­ní­ky. Žádá­me také nadač­ní fon­dy o nadač­ní pří­spěv­ky, zejmé­na na dou­čo­vá­ní nebo vol­no­ča­so­vé aktivity.

Jak se změ­ni­ly potře­by pěs­tou­nů od uzá­ko­ně­ní dopro­vá­ze­ní ? A změ­ni­ly se vůbec ? 

Na tuto otáz­ku nedo­ká­žu odpovědět.

Roz­dí­ly mezi potře­ba­mi pří­bu­zen­ských, zpro­střed­ko­va­ných a pře­chod­ných pěstounů. 

U pří­bu­zen­ských se čas­to obje­vu­je téma vzta­hů s bio­lo­gic­ký­mi rodi­či dětí. Zpro­střed­ko­va­ní pěs­touni potře­bu­jí zejmé­na psy­cho­lo­gic­kou péči, ale také je čas­to aktu­ál­ní téma asis­to­va­ných kon­tak­tů. Mnoh­dy se stá­vá, že bio­lo­gič­tí rodi­če nedo­dr­žu­jí domlu­ve­ná pra­vi­dla, a to se nega­tiv­ně odrá­ží na cho­vá­ní dětí. Pře­chod­né pěs­toun­ky řeší práv­ní zále­ži­tos­ti, vyža­du­jí vět­ší pod­po­ru a péči. Čas­to se zamě­řu­je­me na nasta­ve­ní kon­tak­tů s bio­lo­gic­ký­mi rodi­či, kte­ré by měly být v sou­la­du s potře­ba­mi dětí.

Vaše uni­ver­zál­ní rada pro šťast­ný život pěs­toun­ské rodiny. 

Trpě­li­vost, lás­ka a sebepéče !