Čtyři otázky pro klíčové pracovnice díl III.

Čtyři otázky pro klíčové pracovnice díl III.

Poradny SPR v Českých Budějovicích a na Vysočině

Ten­to­krát spo­jí­me odpo­vě­di dvou klí­čo­vých pra­cov­nic a záro­veň vedou­cích našich nejmlad­ších pobo­ček – v Čes­kých Budě­jo­vi­cích a v Tel­či. Pat­ří k nejmlad­ším, ale přes­to mají své zku­še­né pracovnice.

---

Mgr. Tere­za Poštová

Spo­luza­klá­da­la čes­ko­bu­dě­jo­vic­kou poboč­ku v roce 2019. Dří­ve před­ná­še­la lati­nu a řečti­nu na Teo­lo­gic­ké fakul­tě Jiho­čes­ké uni­ver­zi­ty v Čes­kých Budějovicích.

Co nej­čas­tě­ji řeší­te s pěstouny ?

Prá­ce s pěs­toun­ský­mi rodi­na­mi je vel­mi růz­no­ro­dá. Kaž­dá rodi­na je jedi­neč­ná a má svá spe­ci­fi­ka, v kaž­dé rodi­ně se setká­vá­me s jiný­mi téma­ty. Mám-li shr­nout ta nej­čas­těj­ší téma­ta, jsou to urči­tě vzá­jem­né vzta­hy a komu­ni­ka­ce v rodi­ně, kon­takt a vzta­hy s bio­lo­gic­kou rodi­nou dětí. Naše rodi­ny také čas­to řeší pro­blémy dětí ve ško­le, nepo­cho­pe­ní ze stra­ny uči­te­lů, komu­ni­ka­ci s uči­te­li. V této oblas­ti se nicmé­ně stá­le čas­tě­ji setká­vá­me i s pozi­tiv­ní­mi pří­pa­dy, kdy komu­ni­ka­ce se ško­lou a ocho­ta zabý­vat se pro­blémy dětí ze stra­ny uči­te­lů pro­bí­há výbor­ně. Ze stra­ny pěs­tou­nů je také poměr­ně vel­ký zájem o zpro­střed­ko­vá­ní odborníků.

Jak se změ­ni­ly potře­by pěs­tou­nů od uzá­ko­ně­ní dopro­vá­ze­ní ? A změ­ni­ly se vůbec ?

Naše porad­na fun­gu­je pátým rokem. Nemá­me zku­še­nos­ti se spo­lu­pra­cí s pěs­tou­ny z doby před uzá­ko­ně­ním doprovázení. 

Roz­dí­ly mezi potře­ba­mi pří­bu­zen­ských, zpro­střed­ko­va­ných a pře­chod­ných pěstounů.

Pře­chod­né pěs­tou­ny zatím nedo­pro­vá­zí­me. Zpro­střed­ko­va­ní pěs­touni jsou na svou roli náhrad­ních rodi­čů vět­ši­nou vel­mi dob­ře při­pra­ve­ni z kur­zů. Zají­ma­jí je růz­né alter­na­ti­vy výchov­ných pří­stu­pů, oce­ňu­jí zpro­střed­ko­vá­ní kon­tak­tů na odbor­ní­ky. Spo­leč­ně se zamýš­lí­me nad rea­li­zo­vá­ním kon­tak­tů s bio­lo­gic­kou rodi­nou. Mají vel­ký zájem o vzá­jem­né setká­vá­ní pěs­tou­nů a pře­dá­vá­ní zku­še­nos­tí. Pra­vi­del­ně se účast­ní vzdě­lá­va­cích akcí, zatím­co pří­bu­zen­ští pěs­touni k tomu čas­to pří­liš moti­vo­vá­ni nejsou. Pří­bu­zen­ští pěs­touni nepro­šli pří­pra­va­mi, u někte­rých rodin, je jich ale men­ši­na, řeší­me základ­ní výchov­né postu­py, vhod­né akti­vi­ty pro psy­cho­mo­to­ric­ký vývoj dítě­te apod. Obra­ce­jí se na nás o pomoc s hle­dá­ním byd­le­ní, finanč­ní­mi pro­blémy, zdra­vot­ní­mi a psy­chic­ký­mi obtí­že­mi dětí, řeší­me škol­ní docház­ku dětí, dou­čo­vá­ní. Spo­leč­ně se sna­ží­me poro­zu­mět potře­bám dětí, máme kon­tak­ty na odbor­ní­ky z růz­ných obo­rů a pěs­tou­ny k nim smě­řu­je­me. Čas­to naše pod­po­ra spo­čí­vá už jen v mož­nos­ti něko­mu se svě­řit, mít nablíz­ku něko­ho, kdo má čas a pocho­pe­ní pro rados­ti i stras­ti, kte­ré s sebou péče o děti při­ná­ší. Sna­ží­me se pěs­tou­ny povzbu­dit v jejich neleh­ké roli a oce­nit je za úsi­lí, kte­ré vyna­klá­da­jí. Máme radost, když cítí­me z jejich stra­ny důvě­ru svě­řit nám i zále­ži­tos­ti, o nichž se jim těž­ko hovoří.

Vaše uni­ver­zál­ní rada pro šťast­ný život pěs­toun­ské rodiny.

Bylo by zají­ma­vé polo­žit tuto otáz­ku samot­ným pěs­tou­nům. Pod­le našich zku­še­nos­tí ke štěs­tí v rodi­ně vede vzá­jem­ná úcta a tole­ran­ce, nemít pří­liš­ná oče­ká­vá­ní a při­jí­mat děti tako­vé, jaké jsou. Žít pří­tom­ným oka­mži­kem, konat tak, jak to umím nej­lé­pe a být vděč­ný za to, co se daří. A nemé­ně důle­ži­té pro šťast­ný život je, nebrat se moc váž­ně, ale pře­ko­ná­vat pře­káž­ky s nad­hle­dem a humorem.

---

Mgr. Zdeň­ka Zamazalová

Do SRP při­šla v roce 2022, před tím pra­co­va­la na soci­ál­ním odbo­ru jih­lav­ské­ho magis­trá­tu jako vedou­cí pra­cov­nic dopro­vá­ze­jí­cích pěs­toun­ské rodi­ny. Zaklá­da­la poboč­ku SPR na v Tel­či od 1. led­na 2023.

Co nej­čas­tě­ji řeší­te s pěstouny ?

Kaž­dá rodi­na je sku­teč­ně jedi­neč­ná, kaž­dá má své téma k řeše­ní. S pěs­toun­ka­mi na pře­chod­nou dobu se věnu­je­me zejmé­na pří­pra­vě kon­tak­tů dětí se bio­lo­gic­kou rodi­nou, hod­ně se také zamě­řu­je­me na pří­pra­vu pro­ce­su pře­dá­vá­ní dítě­te do násled­né­ho výchov­né­ho pro­stře­dí. U dlou­ho­do­bých pěs­tou­nů je to téma výcho­vy dětí, jejich pro­je­vů v cho­vá­ní a také nasta­ve­ní spo­lu­prá­ce se ško­lou. Pod­po­ru­ji pěs­tou­ny ve vět­ší komu­ni­ka­ci se ško­lou, aby i ve škol­ním pro­stře­dí měli infor­ma­ci o mož­ných pro­je­vech dětí, kte­ré vyrůs­ta­jí v náhrad­ní rodině.

Jak se změ­ni­ly potře­by pěs­tou­nů od uzá­ko­ně­ní dopro­vá­ze­ní ? A změ­ni­ly se vůbec ?

Zda se potře­by změ­ni­ly, nedo­ká­ži plně posou­dit. Urči­tě jsme se za těch uply­nu­lých 10 let dopro­vá­ze­ní nau­či­li potře­by pěs­tou­nů více vní­mat. Za veli­ce důle­ži­té pova­žu­ji vyjá­d­ře­ní pod­po­ry pěs­tou­nům při výcho­vě dětí, kte­ré nemě­ly leh­ký start do živo­ta. Pěs­touni věnu­jí při­ja­tým dětem hod­ně času a ener­gie, a při­tom výsled­ky jejich sna­hy jsou vidět pozvol­na. Také oce­ňu­jí mož­nost setká­vá­ní a sdí­le­ní svých pří­bě­hů. Vidí, že podob­né situ­a­ce zaží­va­jí i dal­ší rodi­ny, že v tom nejsou sami. Tato setká­ní jim jsou inspi­ra­cí při řeše­ní podob­ných situací.

Roz­dí­ly mezi potře­ba­mi pří­bu­zen­ských, zpro­střed­ko­va­ných a pře­chod­ných pěstounů.

V pří­bu­zen­ské pěs­toun­ské péči je to pře­de­vším o nasta­ve­ní hra­nic ve výcho­vě dětí. Někte­ří pěs­touni potře­bu­jí více odpo­čin­ku, neboť jsou vyš­ší­ho věku. Oce­ňu­jí zajiš­tě­ní dou­čo­vá­ní pro ško­lá­ky. Jed­na téměř sedm­de­sá­ti­le­tá babič­ka si pochva­lu­je, že její­ho vnu­ka cho­dí dva­krát týd­ně dou­čo­vat stu­dent­ka vyso­ké ško­ly. Říká, že sama již na to nemá ener­gii, ale samo­zřej­mě ráda vidí vnu­ko­vo zlep­še­ní ve škole.

U zpro­střed­ko­va­né pěs­toun­ské péče je to potře­ba zjiš­ťo­vá­ní infor­ma­cí o původ­ní bio­lo­gic­ké rodi­ně dítě­te. Pěs­touni jsou rádi za pod­po­ru při orga­ni­zo­vá­ní kon­tak­tu dítě­te s jeho původ­ní rodi­nou. Vyhle­dá­va­jí vhod­ná téma­ta ke vzdě­lá­vá­ní v oblas­ti náhrad­ní rodin­né péče a poro­zu­mě­ní dětem. Podob­né potře­by mají i pěs­touni na pře­chod­nou dobu. U nich vní­mám jako hod­ně důle­ži­té i uspo­ko­je­ní potře­by rege­ne­ra­ce a odpo­čin­ku po pře­dá­ní dítěte. 

Vaše uni­ver­zál­ní rada pro šťast­ný život pěs­toun­ské rodiny.

Věřím, že kaž­dá situ­a­ce má své řeše­ní, a pro­to vyu­ží­vej­te mož­nos­ti pod­po­ry Vaší dopro­vá­ze­jí­cí orga­ni­za­ce. Raduj­te se spo­leč­ně se svý­mi dětmi.

Vče­ra večer těs­ně před spa­ním jsem si vzpo­mně­la na setká­ní s paní pěs­toun­kou, kte­rá vycho­vá­vá dva chlap­ce a zno­vu s man­že­lem pro­šli pro­ce­sem pří­prav k při­je­tí dal­ší­ho dítě­te. V úno­ru letoš­ní­ho roku jim vola­li z kra­je, že budou mít dvou­le­tou hol­čič­ku. Rodi­na byla šťast­ná, na hol­čič­ku se moc těši­li. A mě napadlo, v sou­vis­los­ti s otáz­ka­mi ohled­ně potřeb pěs­tou­nů, že jed­na z potřeb je také potře­ba sdí­le­ní rados­ti, štěs­tí a pří­prav na při­je­tí dal­ší­ho dítě­te. Při­znám se, že mě moc potě­ši­lo, když mi paní pěs­toun­ka vola­la a sdě­lo­va­la mi krás­nou novi­nu. Dnes již mají hol­čič­ku doma více než měsíc (kvě­ten 2024) a při kaž­dém setká­ní ať osob­ním nebo tele­fo­nic­kém mi líčí, jak se všich­ni sží­va­jí, jak se mají a jak to zvlá­da­jí. Mám pak radost, že dopro­vá­ze­ní je sku­teč­ná pod­po­ra pro naše rodiny.