Vrozené a získané vady

Do pěs­toun­ské péče se čas­to dostá­va­jí děti, kte­ré při­šly na svět s něja­kým hen­di­ke­pem nebo zane­dbá­ním péče v bio­lo­gic­ké rodi­ně hen­di­kep v ran­ném věku zís­ka­ly. V násle­du­jí­cím člán­ku se věnu­je­me těm nej­vý­raz­něj­ším a nej­čas­těj­ším zdra­vot­ním pro­blé­mům, čás­teč­ně také mož­nos­tem léč­by. K tomu­to slo­ži­té­mu a závaž­né­mu téma­tu se vyjá­d­ři­li MUDr. Tomáš Juren, vedou­cí lékař novo­ro­ze­nec­ké JIP FN Brno, a dět­ská orto­ped­ka MUDr. Pav­la Grycová.

Jak vzni­ka­jí vro­ze­né vady ?

Vro­ze­ná vada je abnor­mál­ní stav, kte­rý je pří­to­men při naro­ze­ní, bez ohle­du na jeho pří­či­nu. „Pod pojmem vro­ze­ná vada si může­me před­sta­vit coko­li, s čím se dítě naro­dí a neod­po­ví­dá to nor­mál­ní­mu, nebo správ­ně fyzi­o­lo­gic­ké­mu, sta­vu,“ vysvět­lu­je MUDr. Tomáš Juren, vedou­cí lékař novo­ro­ze­nec­ké JIRPN Brno a pokra­ču­je : „Vady může­me zjed­no­du­še­ně roz­dě­lit dle pro­je­vů na struk­tu­rál­ní, meta­bo­lic­ké nebo vývo­jo­vé. To, co je vidět nebo sou­vi­sí s abnor­mi­tou, kte­rá je vidi­tel­ná při zob­ra­zo­va­cím vyšet­ře­ní (CT, mag­ne­tic­ká rezo­nan­ce, RTG, ultra­zvuk) se poklá­dá za struk­tu­rál­ní, tedy fyzic­kou vadu. Tyto vady vzni­ka­jí v embry­o­nál­ním obdo­bí vývo­je, v prv­ním tri­mest­ru těho­ten­ství a mohou být na gene­tic­kém, to zna­me­ná dědič­ném, podkladu.“

Vro­ze­né pro­blémy, kte­ré vznik­ly z vněj­ší­ho vlivu

Na gene­ti­ku ovšem nemů­že­me svá­dět všech­ny potí­že, se kte­rý­mi děti při­jdou na svět. „Cho­vá­ní rodi­čů může mít samo­zřej­mě vliv na pod­mín­ky, v jakých jsou děti poča­ty. Nedá se to ovšem gene­ra­li­zo­vat, pro­to­že v dneš­ním svě­tě exis­tu­je celá řada jiných fak­to­rů, kte­ré mohou stej­ně sil­ný vliv. Napří­klad toxic­ký vzduch, potra­vi­ny, léky, infek­ce,“ říká MUDr. Juren.

Význam­ný vliv má živo­to­sprá­va mat­ky před a v době těho­ten­ství, infek­ce během těho­ten­ství, uží­vá­ní návy­ko­vých látek. U dětí svě­ře­ných do náhrad­ní péče se nezříd­ka obje­vu­jí prá­vě důsled­ky uží­vá­ní návy­ko­vých látek bio­lo­gic­ký­mi rodi­či. Dr. Juren k tomu říká : „Dítě může při­jít na svět s násled­ky, kte­ré sice nejsou pova­žo­vá­ny za typic­kou vro­ze­nou vadu, ale při­ná­ší do živo­ta novo­ro­zen­ce abnor­mi­ty vyža­du­jí­cí léčbu a zvlášt­ní péči. Důvo­dem je např. uží­vá­ní drog nebo alko­ho­lu mat­kou během těho­ten­ství. V pří­pa­dě alko­ho­lis­mu mat­ky mlu­ví­me o tzv. FAS (Fetál­ním alko­ho­lic­kém syn­dro­mu). Děti se rodí men­ší a míva­jí typic­ký vzhled obli­če­je. S tím je spo­je­no také poško­ze­ní ner­vo­vých buněk a pro­blémy v men­tál­ním vývo­ji, kte­ré mohou mít růz­nou závaž­nost. Jeho pro­je­vy ovliv­ňu­jí všech­ny slož­ky osob­nos­ti, tedy paměť, cit, inte­lekt, pozor­nost atd. To však nezna­me­ná, že posti­že­ní je defi­ni­tiv­ní a nelze s ním nic dělat. Téměř kaž­dé posti­že­ní je do urči­té míry ovliv­ni­tel­né, ale má to, bohu­žel, své limi­ty,“ vysvět­lu­je MUDr. Juren.

Na novo­ro­ze­nec­ké jed­not­ky inten­ziv­ní péče se dostá­va­jí také děti nar­ko­ma­nek. Není oje­di­ně­lé, že mat­ka uži­je dáv­ku dro­gy těs­ně před vstu­pem do are­á­lu porodnice.

„U dětí nar­ko­ma­nek se pro­je­vu­je tzv. NAS (Neo­na­tál­ní absti­nenč­ní syn­drom). Tyto děti trpí pro­je­vy z vysa­ze­ní dro­gy po poro­du. Čas­to se jim musí něko­lik týd­nů až měsí­ců podá­vat opi­á­ty a poma­lu sni­žo­vat dáv­ky. Rizi­ka pro dal­ší vývoj jsou podob­ná, jako u FAS, ale opět se odví­jí od míry závis­los­ti mat­ky,“ říká Tomáš Juren a pokra­ču­je : „Je ovšem nut­no zdů­raz­nit jed­nu základ­ní věc. Tyto děti netr­pí pou­ze tím, že byly vysta­ve­ny návy­ko­vým lát­kám, ale také soci­ál­ním pro­stře­dím, do kte­ré­ho se naro­di­ly. Nesti­mu­lu­jí­cí, chlad­ná atmo­sfé­ra bez lás­ky a kaž­do­den­ní péče, jsou ješ­tě více škod­li­vé,“ potvr­zu­je lékař sku­teč­nost, kte­ré jsou si pěs­touni vel­mi dob­ře vědomi.

Je mož­né včas­né odhalení ?

Vrať­me se ale k vro­ze­ným vadám z medi­cín­ské­ho pohle­du : vro­ze­né vady je mož­né odha­lit pro­střed­nic­tvím pre­na­tál­ní­ho scre­e­nin­gu, kte­rý se u nás pro­vá­dí od roku 2000. V sou­čas­nos­ti má tři úrovně :

nein­va­ziv­ní – ultra­zvuk a krev­ní testy

inva­ziv­ní – ami­no­cen­té­za (odběr a vyšet­ře­ní plo­do­vé vody), odběr chlo­ri­do­vých klků (ode­bí­ra­jí se z pla­cen­ty za úče­lem vyšet­ře­ní chro­mo­zo­mál­ních vad a gene­tic­ky pod­mí­ně­ných cho­rob), kor­do­cen­té­za (punk­ce pupečníku)

spe­ci­ál­ní – detek­ce fetál­ních buněk v krvi mat­ky (zjiš­tě­ní chro­mo­zo­mál­ních ano­má­lií), pre­im­plan­tač­ní (při IVF)

Pre­na­tál­ní scre­e­ning pro­ve­de­ný mezi 18. a 22. týd­nem těho­ten­ství by měl odha­lit všech­ny závaž­né vývo­jo­vé vady. Pro­blém je, že bio­lo­gic­ké mat­ky dětí, kte­ré se poz­dě­ji dosta­nou do pěs­toun­ské péče nebo osvo­je­ní, na vyšet­ře­ní v prů­bě­hu těho­ten­ství čas­to necho­dí. Gene­tic­ké pora­den­ství, kte­ré se v naší repub­li­ce posky­tu­je rodi­čům v pří­pa­dě pozi­tiv­ní­ho vyhod­no­ce­ní někte­ré­ho z tes­tů, se jim tedy vůbec nedostane.

Od roku 2000 sle­du­je Národ­ní regis­tr repro­dukč­ní­ho zdra­ví a Ústav zdra­vot­nic­kých infor­ma­cí a sta­tis­ti­ky výskyt vro­ze­ných vad u novo­ro­zen­ců. Záro­veň zazna­me­ná­vá věk mat­ky, gestač­ní stá­ří plo­du při naro­ze­ní, tedy ve kte­rém týd­nu těho­ten­ství dítě při­šlo na svět, jakou mělo porod­ní hmot­nost a vita­li­tu. Vro­ze­ný­mi vada­mi růz­né závaž­nos­ti je v posled­ních dese­ti letech posti­že­no kaž­dý rok 3,7% novo­ro­zen­ců. Počet naro­ze­ných dětí s vro­ze­nou vadou dia­gnos­ti­ko­va­nou do jed­no­ho roku věku v pomě­ru k počtu naro­ze­ných dětí v ČR uka­zu­je násle­du­jí­cí tabulka :

rok	cel­kem narozených	s vro­ze­nou vadou
2016	111309	4092
2017	113221	4292
2018	113253	4367
2019	111044	4254
2020	108907	4339
2021	110360	4326
2022	100458	3793

zdroj www.nzip.cz

Kte­ré vro­ze­né vady posti­hu­jí čes­ké děti nejčastěji ?

Mezi nej­frek­ven­to­va­něj­ší závaž­né vro­ze­né vady pat­ří vady srdeč­ní, Dow­nův syn­drom a roz­štěp páteře.

Se srdeč­ní vadou se naro­dí 0,8% novo­ro­zen­ců. Novo­ro­zen­ci a kojen­ci mají ale jiné vady kar­di­o­vasku­lár­ní­ho sys­té­mu než star­ší děti nebo dospě­lí. Nej­čas­tě­ji jsou dete­ko­vá­ny šeles­ty. Ty ovšem nejsou samy o sobě vadou, ale varo­vá­ním před ní. Dět­ská lékař­ka je obvykle usly­ší při prv­ní či dru­hé kon­t­ro­le po pří­cho­du z porod­ni­ce, měla by varo­vat náhrad­ní rodi­če před even­tu­ál­ní­mi pro­blémy a ode­slat je na spe­ci­a­li­zo­va­né vyšet­ře­ní. U star­ších dětí se srdeč­ní vadou se kro­mě šeles­tů obje­vu­jí pro­blémy s into­le­ran­cí náma­hy, zadý­chá­vá­ním se, toče­ním hla­vy, omdlí­vá­ním, nevol­nos­tí či vyso­kým krev­ním tlakem.

Napří­klad děti s Dow­no­vým syn­dro­mem mají při­bliž­ně v 46% také srdeč­ní vadu. Dále mohou trpět hypo­to­nií – sní­že­ným sva­lo­vým napě­tím, osla­be­ním krč­ních sva­lů, což může vést k pro­blé­mům s krč­ní páte­ří. Čas­tá je také epi­lep­sie a poru­cha štít­né žlá­zy, niž­ší vzrůst. S Dow­no­vým syn­dro­mem se také nezříd­ka pojí gastroin­tes­ti­nál­ní pro­blémy, zvý­še­ná náchyl­nost k infek­cím dýcha­cích cest, pro­blémy zra­ku a sluchu.

Roz­ště­py páte­ře ve svých těž­ších for­mách pat­ří k těm nej­hor­ším vadám. Spi­na bifi­da je vada, při kte­ré se páteř a někdy i mícha nevy­ví­je­jí správ­ně. Nej­leh­čí for­mou je spi­na bifi­da occul­ta, kdy jsou páteř­ní oblou­ky neú­pl­né, ale mícha a ner­vy jsou nedo­tče­né. Čas­to ani není dia­gnos­ti­ko­vá­na, pro­to­že nemu­sí vyvo­lá­vat žád­né potí­že. V závaž­něj­ším pří­pa­dě se oba­ly míchy pro­trh­nou, vytvo­ří výstu­pek napl­ně­ný teku­ti­nou a mozko­vý­mi bla­na­mi, ale mícha je na správ­ném mís­tě a není poško­ze­ná – menin­go­kéla. Nej­zá­važ­něj­ší for­ma se nazý­vá mye­lo­me­nin­go­kéla – páteř­ní kanál se neu­za­vře úpl­ně a mícha nebo její část vystu­pu­je ven z těla. Oso­by s těž­ší­mi for­ma­mi roz­ště­pu páte­ře nesou čas­to násled­ky v podo­bě pohy­bo­vých ome­ze­ní – para­lý­zou dol­ních kon­če­tin, pro­blé­mů s vymě­šo­vá­ním a zvý­še­nou náchyl­nos­tí k infekcím.

Čas­té jsou růz­né meta­bo­lic­ké vady, kte­ré vyža­du­jí napří­klad spe­ci­ál­ní die­ty. Jak k nim dítě při­jde ? „Pokud mlu­ví­me o meta­bo­lic­kých vadách, jsou nej­čas­tě­ji gene­tic­ké. Mohou být pře­ne­se­né od rodi­čů, kte­ří jsou nosi­te­li vad­ných genů, nebo mohou vzni­kat poško­ze­ním gamet (pohlav­ních buněk) a jejich genů, vysvět­lu­je MUDr. Juren.

„U někte­rých vad, jak struk­tu­rál­ních, tak meta­bo­lic­kých, je vývoj one­moc­ně­ní zná­mý a jas­ná je tedy i léč­ba. Někdy ovšem léčeb­né postu­py nemu­sí vůbec existovat.“

Orto­pe­dic­ké vady

Z pohle­du orto­pe­dic­ké­ho je nej­čas­těj­ší vro­ze­ná vada kyčel­ní­ho klou­bu, kte­rá ve vět­ší míře posti­hu­je hol­čič­ky. „Dyspla­zie : sublu­xa­ce — luxa­ce kyčel­ních klou­bů, je oprav­du poměr­ně čas­tou vadou,“ říká dět­ská orto­ped­ka MUDR. Pav­la Gry­co­vá. „Pro­to se pro­vá­dí pre­ven­tiv­ní vyšet­ře­ní kyčel­ních klou­bů do týd­ne od poro­du, dále v 6. až 8. týd­nu a pak ješ­tě ve 3. až 4. měsí­ci věku dítě­te.“ Mezi dal­ší orto­pe­dic­ké vro­ze­né vady pat­ří pod­le zku­še­nos­tí dok­tor­ky Gry­co­vé : varo­zi­ta bér­ců (nož­ky do “O”), val­go­zi­ta kolen (posta­ve­ní do “X”). „Nej­čas­těj­ší vro­ze­né vady nožek jsou vto­če­né předno­ží dovnitř (meta­tar­sy adduk­ti) a posta­ve­ní pati­ček do “X” (cal­ca­ne­o­val­gi) a pes equi­no­va­rus, tedy lido­vě řeče­no koň­ská nož­ka,“ dopl­ňu­je MUDR Gry­co­vá vro­ze­né vady nohou.

U vro­ze­ných vad na rukou není neob­vyk­lý nad­po­čet­ný prst. „Vět­ši­nou to bývá malík,“ vysvět­lu­je MUDr. Gry­co­vá a pokra­ču­je : „Popří­pa­dě srůst prs­tí­ků, flekč­ní posta­ve­ní paleč­ků na rukou, což nemu­sí být hned po naro­ze­ní dia­gnos­ti­ko­vá­no. Méně čas­tá je vro­ze­ná sko­li­ó­za (páteř do “S”) nebo kyfó­za (zaku­la­ce­ní), kte­ré vzni­ka­jí nej­čas­tě­ji v důsled­ku vady obrat­lo­vé­ho těla.“

Jaká je tera­pie u nej­běž­něj­ších vro­ze­ných orto­pe­dic­kých vad ?

Spous­ta mami­nek a pěs­tou­nek má zku­še­nost s širo­kým bale­ním, kte­ré se dopo­ru­ču­je při vro­ze­ných vadách kyčel­ních klou­bů. „Vro­ze­ná dyspla­zie kyčel­ních klou­bů vyža­du­je širo­ké bale­ní, abdukč­ní peřin­ku, even­tu­ál­ně Pavli­ko­vy třme­ny,“ reka­pi­tu­lu­je dok­tor­ka Gry­co­vá léta zná­mé meto­dy. „Při vyklou­be­ní kyčle (nere­po­ni­bil­ní luxa­ci) při­chá­zí na řadu ver­ti­kál­ní trak­ce, kte­rá se pro­vá­dí náplas­ťo­vý­mi pru­hy, sádro­vá­ní, a pokud to všech­no nepo­mů­že, pak i chi­rur­gic­ké řeše­ní,“ dodá­vá ješ­tě MUDr. Grycová.

Při vto­če­ném předno­ží se hned od naro­ze­ní dopo­ru­ču­je masáž nožek. „Pokud vada pře­tr­vá­vá,“ říká dok­tor­ka Gry­co­vá, „je nezbyt­ná fyzi­o­te­ra­pie, dla­ho­vá­ní a v kraj­ním pří­pa­dě také chi­rur­gic­ké řešení.“

Zís­ka­né vady

Vady, kte­ré se vyvi­nou po naro­ze­ní, řadí­me mezi zís­ka­né. Mohou být způ­so­be­ny růz­ný­mi fak­to­ry, jako jsou infek­ce, úra­zy, expo­zi­ce toxic­kým lát­kám např. v ovzdu­ší nebo jiné zdra­vot­ní pro­blémy dětí. Tyto vady mohou ovliv­nit růz­né čás­ti těla a mohou mít více stup­ňů závažnosti.

Zvláš­tě jsou jimi ohro­že­né děti nedo­no­še­né. Navíc novo­ro­zen­ci s níz­kou porod­ní váhou vyža­du­jí dlou­ho­do­bou a nároč­nou léčbu s nut­nos­tí leti­té­ho sle­do­vá­ní ve spe­ci­a­li­zo­va­ných ambu­lan­cích. V naší repub­li­ce tvo­ří 8 až 9 % naro­ze­ných dětí. Pří­či­na před­čas­né­ho poro­du někdy může zůstat nezjiš­tě­ná. Ty zjis­ti­tel­né může­me zjed­no­du­še­ně roz­dě­lit na : nega­tiv­ní vliv mat­ky — soci­ál­ně eko­no­mic­ké fak­to­ry jako : vel­mi mla­dé mat­ky, chu­do­ba, hla­do­vě­ní, kou­ře­ní, alko­hol a jiné návy­ko­vé lát­ky ane­bo zdra­vot­ní fak­to­ry : chro­nic­ké infek­ce, ana­to­mic­ké a funkč­ní poru­chy dělo­hy a porod­ních cest, poruch dělož­ní­ho hrd­la, malý vzrůst, dia­be­tes apod. Nega­tiv­ní vliv může mít také nedo­sta­teč­ná funk­ce pla­cen­ty, mno­ho­čet­né těho­ten­ství, vro­ze­né infek­ce a vady.

Prá­vě novo­ro­ze­nec­ké jed­not­ky inten­ziv­ní péče jsou úto­čiš­těm před­čas­ně naro­ze­ných dětí. „Děti naro­ze­né před­čas­ně se rodí vět­ši­nou zdra­vé, ale nezra­lé,“ říká vedou­cí lékař novo­ro­ze­nec­ké JIP v brněn­ské Fakult­ní nemoc­ni­ci. „Nezra­lost není nemoc. Je však spo­je­na s ome­ze­nou funk­cí někte­rých orgá­nů. To může způ­so­bit, že během čas­né­ho popo­rod­ní­ho obdo­bí může nastat poško­ze­ní někte­rých orgá­nů. Úmrt­nost těch­to dětí je v Čes­ké repub­li­ce vel­mi níz­ká. Přes­to u dětí s porod­ní váhou pod 750 g, kte­ré se rodí před 26. týd­nem těho­ten­ství (nor­mál­ní dél­ka 40 týd­nů), asi jed­na čtvr­ti­na až jed­na tře­ti­na umí­rá a stej­ná část je váž­ně posti­že­ná. Posti­že­ní se týká sen­zo­ric­kých funk­cí, men­tál­ní­ho vývo­je, moto­ric­kých doved­nos­tí. Úro­veň hen­di­ke­pu je zno­vu vel­mi indi­vi­du­ál­ní,“ vysvět­lu­je Tomáš Juren míru potí­ží svých malých paci­en­tů a dodá­vá : „Pla­tí zde opět to stej­né — vět­ši­nou je vývoj znač­ně ovliv­ni­tel­ný péčí a rehabilitací.“

Vel­mi pro­spěš­ná je pro tyto děti a jejich rodi­če nebo pěs­tou­ny pod­po­ra ze stra­ny orga­ni­za­cí posky­tu­jí­cích terén­ní ranou péči. Tomu­to téma­tu se bude­me věno­vat v příš­tím článku.

Jaké vady děti zís­ka­jí během prv­ních měsí­ců a let živo­ta nejčastěji ?

Zatím­co napří­klad vro­ze­né srdeč­ní vady se drží na stá­le stej­ném pro­cen­tu, ty zís­ka­né u dětí v posled­ních letech stou­pa­jí. Kro­mě nevhod­né­ho stra­vo­vá­ní a nedo­stat­ku pohy­bu je na vině napří­klad nao­pak nad­měr­ná spor­tov­ní zátěž a také stres, kte­ré­mu jsou dneš­ní děti vystavovány.

Mezi zís­ka­né vady, kte­ré obvykle nehod­no­tí­me tak kata­stro­fic­ky, pat­ří orto­pe­dic­ké pro­blémy jako špat­né drže­ní těla a nedo­sta­teč­ný vývoj klen­by nohy, kte­rý bývá zapří­či­ně­ný sva­lo­vou nevy­vá­že­nos­tí, pře­tí­že­ním a také nevhod­nou obuví. Jejich vliv na správ­ný růst ale není dob­ré pod­ce­ňo­vat. Co k tomu říká dět­ská orto­ped­ka MUDr. Pav­la Gry­co­vá ? „Nej­čas­těj­ší zís­ka­né vady jsou již zmí­ně­né dyspla­zie kyčel­ní­ho klou­bu, a pak také plo­cho­no­ží, kte­ré se sle­du­je od 3 let věku. Oje­di­ně­lé není ani val­goz­ní posta­ve­ní pal­ců u nohou při příč­ně plo­ché nož­ce cca od 10 let a val­go­zi­ta kolen (posta­ve­ní kolen do “X”) od dru­hé­ho až čtvr­té­ho roku. Děti kolem osmi let čas­to trpí boles­ti­vos­tí pat a boles­ti­vos­tí kolen při­bliž­ně v jede­nác­ti. Obvykle to bývá zapří­či­ně­no změ­klou chru­pav­kou pod čéš­kou nebo Osgo­ot-Schlat­te­ro­vou cho­ro­bou (roz­dro­be­ní úpo­nu pate­lár­ní­ho vazu). No a v nepo­sled­ní řadě máme paci­en­ty s vad­ným drže­ním těla a sko­li­ó­zou. Kro­mě zakři­ve­ní lze v před­klo­nu pozo­ro­vat ´hrb´,“ dodá­vá ješ­tě dok­tor­ka Grycová.

Plo­ché nohy, tedy nedo­sta­teč­ný vývoj klen­by, se řeší orto­pe­dic­ký­mi vlož­ka­mi na míru, cvi­če­ním, pra­vi­del­nou chůzí po nerov­ném teré­nu. V posled­ních letech k nám při­šla vel­mi pozi­tiv­ní „móda“ sen­zo­mo­to­ric­kých chod­níč­ků, tedy ces­ti­ček, kde se stří­da­jí růz­né mate­ri­á­ly a po kte­rých se cho­dí bosky.

„Boles­ti kolen se řeší pod­le vyšet­ře­ní napří­klad fyzi­o­te­ra­pií, tej­po­vá­ním, lokál­ně podá­va­ný­mi neste­ro­id­ní­mi anti­flo­gis­ti­ky v podo­bě mas­tí, gelů nebo sprejů, even­tu­ál­ně orté­zo­vá­ním,“ vysvět­lu­je léčeb­né postu­py MUDr. Grycová.

Dále jsou nej­ob­vyk­lej­ší­mi zís­ka­ný­mi vada­mi vady oční. Krát­ko­zra­kost nebo dale­ko­zra­kost se mohou vyvi­nout napří­klad kvů­li špat­ným návy­kům při sle­do­vá­ní tele­vi­ze, moni­to­rů, dlou­hým hodi­nám s mobi­ly a také při čtení.

Opa­ko­va­né infek­ce střed­ní­ho ucha mohou při­nést sní­že­ní cit­li­vos­ti slu­chu stej­ně jako dlou­ho­do­bý pobyt v nad­měr­ně hluč­ném pro­stře­dí. Čas­to se na niž­ší cit­li­vost slu­chu při­jde při pra­vi­del­né lékař­ské pro­hlíd­ce, ale někdy také až násled­kem pro­blé­mů ve ško­le, kdy poro­zu­mě­ní výkla­du uči­te­le vyža­du­je vel­kou náma­hu a vyvo­lá­vá rych­lej­ší únavu.

Respi­rač­ní a der­ma­to­lo­gic­ké pro­blémy mohou zapří­či­nit aler­gie, zne­čiš­tě­né ovzdu­ší, kuřác­ké pro­stře­dí apod. Potra­vi­no­vé aler­gie nebo into­le­ran­ce mohou způ­so­bit nejen pro­blémy s trá­ve­ním, ale násled­ně tře­ba také kož­ní ekzémy. Podrob­né vyšet­ře­ní na aler­go­lo­gii není od věci zvláš­tě u při­ja­tých dětí, kdy pěs­touni nebo osvo­ji­te­lé nezna­jí anamné­zu bio­lo­gic­kých rodičů.

Nej­dů­le­ži­těj­ší na závěr

Všich­ni v pěs­toun­ských kru­zích víme, že nej­dů­le­ži­těj­ší pro dítě je jis­to­ta trva­lé­ho záze­mí, rodi­na, kde je při­jí­má­no s lás­kou tako­vé, jaké je, i se vše­mi pro­blémy a vada­mi. „Rodi­če, ať již vlast­ní nebo pěs­toun­ští, nema­jí za úkol při­vést děti k doko­na­los­ti, ale jsou opo­rou, kte­rá jim pomů­že roz­vi­nout poten­ci­ál, se kte­rým se naro­di­ly,“ říká MUDr. Tomáš Juren. „Nikdy nemů­že­me vědět, co z dítě­te vyros­te, ale musí­me udě­lat vše pro to, aby to byl ve svých vlast­ních očích šťast­ný člo­věk, kte­rý má rád sám sebe. A to nejde bez lás­ky a bez rodiny.“

---

Zdro­je :

Sta­tis­ti­ka Novo­ro­zen­ci a vro­ze­né vady | NZIP Národ­ní­ho regis­t­ru repro­dukč­ní­ho zdraví

Rodič­ky a scre­e­nin­go­vá vyšet­ře­ní v těho­ten­ství | NZIP

Sta­tis­ti­ka vro­ze­ných vad za roky 1994 – 2022 NZIP Dato­vy-sou­hrn-NR-13 – 01-novo­ro­zen­ci-vro­ze­ne-vady-2024 – 01.xlsx

Moni­ka Vol­fo­vá : Novo­ro­ze­nec fyzi­o­lo­gic­ký, pato­lo­gic­ký Nej­čas­těj­ší vro­ze­né vady, is.muni.cz