Od ledna 2022 se novelou zákona 359/1999 Sb. změnila pro pěstouny spousta věcí včetně financí. Po počáteční snaze zorientovat se v novém systému, se ukázaly různé nectnosti, z nich některé se od pololetí částečně napravily. Jiné čekají na nový zákon, který slibuje připravit současná vláda. Doufejme, že se jí to podaří v termínu a bez nedostatků. Do té doby je ale třeba ustát současné podmínky. Dobrý přehled, jak je to nyní s financemi v pěstounských rodinách, má Bc. Taťána Sojková, vedoucí odboru sociálních věcí a prevence Městského úřadu v Kuřimi.
Můžete prosím zrekapitulovat, jak je to nyní se všemi těmi dávkami a příspěvky ?
Od ledna 2022 se jedná v základu o dvě odlišné situace finančního zabezpečení pěstounských rodin. Novela zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, a souvisejících předpisů, účinná
od 1. 1. 2022 pro nárok na některé dávky pěstounské péče rozlišuje mezi pěstounskou péčí zprostředkovanou a nezprostředkovanou. A je rozdíl i ve výši odměn pěstounů v případě pěstounské péče dlouhodobé a na přechodnou dobu, tzv. osob v evidenci. Každá z těchto forem náhradní rodinné péče má svá specifika, jak co do posouzení vhodnosti náhradního pečovatele a dětí v rodině žijících, tak dětí svěřovaných.
Pokud jde o zprostředkovanou pěstounskou péči, je rodina zabezpečená z dávek státní sociální podpory i z pojistného systému, to znamená z účasti na zdravotním, nemocenském a důchodovém pojištění. V základu se jedná u pěstounů zprostředkovaných o čtyři dávky ze systému státní sociální podpory – příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek na úhradu potřeb dítěte a odměnu pěstouna, jejichž výše se od 1. 1. 2022 změnila, a dále o příspěvek na zakoupení motorového vozidla.
Při společné pěstounské péči manželů náleží dávka pěstounské péče jen jednomu z manželů určenému na základě dohody manželů (výjimky jsou uvedeny v zákoně). Pokud se manželé nedohodnou, určí příjemce dávky příslušná krajská pobočka Úřadu práce ČR.
Jiná situace je od ledna 2022 u pěstounů nezprostředkovaných, kdy se jedná nejčastěji
o příbuzenskou péči. Tito pěstouni pobírají místo odměny pěstouna příspěvek při pěstounské péči, tedy nikoliv odměnu pěstouna. Od 1. 1. 2022 byli tito pěstouni „vyřazeni“ i ze systému důchodového pojištění, pokud neměli účast danou např. výkonem výdělečné činnosti jako zaměstnanci či OSVČ. Novelou zákona v srpnu 2022, je pobírání příspěvku při pěstounské péči, zpětně od 1. 1. 2022 započítáváno jako tzv. náhradní doba pojištění pro účely důchodového pojištění, a to až do skončení pěstounské péče.
Nezprostředkovaným pěstounům se výše příspěvku na péči odvíjí od toho, zda se jedná o péči prarodiče či jiné osoby, např. tety či strýce.
Podle ust. § 5 odst. 2 písm. h) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, jsou účastny důchodového pojištění osoby pečující o nezletilé nezaopatřené dítě poskytující nezprostředkovanou pěstounskou péči a osoby mající dítě ve svěřenectví podle § 953 občanského zákoníku, pokud toto dítě má nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí, a to nejdéle po dobu dvou let od prvního dne kalendářního měsíce, za který příspěvek na úhradu potřeb dítěte poprvé náleží ; podmínka nároku na příspěvek na úhradu potřeb dítěte se považuje za splněnou po dobu, po kterou tento příspěvek nenáleží z důvodu souběhu s důchodem nebo výživným stanoveným soudem. Uvidíme, co se během této doby stane. Předpokládám, že na to zákonodárný proces pravděpodobně nějak zareaguje. Jednak jde o další pojištění pěstounů, kteří by se ocitli mimo systém pojištění a budou řešit, za jakých podmínek budou schopni dále pečovat o děti, které nemají šanci vrátit se do péče rodičů.
Na jaké další dávky mají nyní platné tři kategorie pěstounů nárok ?
Kromě dávek pěstounských, které jsem zmiňovala, jde o dávky z oblasti dávek státní sociální podpory, ať už závislé nebo nezávislé na příjmu. A to je nejčastěji rodičovský příspěvek a přídavek na dítě. Nesetkávám se moc často s tím, že by pěstouni pobírali nějaké další sociální dávky, jako třeba příspěvek na bydlení a podobně, protože tím, že mají pěstounské dávky, a většinou žijí v partnerském svazku, tak jejich příjem na rodinu je vyšší, než aby na tuto sociální podporu měli nárok. Současná energetická krize to ale pravděpodobně změní a asi dost rodin bude o příspěvek na bydlení žádat z důvodu mimořádných výdajů za energie.
Dávky státní sociální podpory vychází z životního minima. Vyplácí je úřad práce, pokud je příjem nedostačující, aby pokryl odůvodněné náklady na bydlení. Je třeba zmínit, že opakované dávky pěstounské péče se nezapočítávají do rozhodného příjmu rodiny.
Životní a existenční minimum od 1. července 2022
Od 1. července 2022 došlo ke zvýšení hranice životního minima :
- Jednotlivec – 4 620 Kč
- První dospělá osoba v domácnosti – 4 250 Kč
- Druhá a další dospělá osoba v domácnosti – 3 840 Kč
- Nezaopatřené dítě do 6 let – 2 360 Kč
- Nezaopatřené dítě od 6 do 15 let – 2 900 Kč
- Nezaopatřené dítě od 15 do 26 let – 3 320 Kč
Příklad :
Životní minimum pro čtyřčlennou rodinu, kde jsou 2 dospělí, 1 dítě ve věku 5 let a druhé dítě ve věku 10 let, bude součtem všech částek. Výpočet životního minima pro tuto rodinu vypadá takto :
4 250 + 3 840 + 2 360 + 2 900 = 13 350 Kč
A jak na tom budou nezprostředkovaní pěstouni ?
U nich by to mělo fungovat podle stejného systému. V těchto případech se často jedná
o příbuzenskou péči. Jde o osoby v seniorském věku, které pobírají starobní důchod, příspěvek při pěstounské péči a často se i bez energetické krize ocitají v tíživé situaci. U nich příspěvek na bydlení může sehrávat významnější roli, než u pěstounů zprostředkovaných.
V dávkovém systému nepojistném existuje také tzv. doplatek na bydlení, který patří k dávkám pomoci v hmotné nouzi. Ten se přiznává v případě, kdy je osoba či rodina pod hranicí životního minima a nezvládá platit odůvodněné náklady na bydlení. Nicméně osobně nevím o žádné pěstounské rodině, která by pobírala dávky pomoci v hmotné nouzi.
Tak to bychom měli zaopatření pěstounů. A co pobírají svěřené děti ?
Každé dítě v pěstounské péči má od 1. 1. 2022 nově danou výši částky tzv. příspěvku na úhradu potřeb dítěte. Jeho výše se odvíjí od věku dítěte či zdravotního postižení a podmínkou je, aby dítě studovalo, tedy jak praví zákon, soustavně se připravovalo na budoucí povolání. Sem patří i děti již zletilé, ale nezaopatřené do 26 let. Dále jde o přídavek na dítě či v případech zdravotně postiženého dítěte se jedná o příspěvek na péči.
Po ukončení pěstounské péče mají mladí lidé také nárok na další dávku, jednorázový a opakující se zaopatřovací příspěvek.
Navíc mohou děti pobírat z dávek pojistného systému důchody, invalidní nebo sirotčí. Často se to týká dětí ve velmi vážném zdravotním stavu. Ty berou tzv. invalidní důchod „z mládí“. Nárok na něj vznikne 18. rokem věku, ale podmínkou je, aby vážný zdravotní stav, který tento nárok zakládá, trval již před 18. rokem věku. Určení vzniku invalidity je na posudkovém lékaři České správy sociálního zabezpečení. Ovšem, pokud je dítěti přiznán invalidní důchod III. stupně, přestává být dítětem nezaopatřeným, a tudíž pěstouni přicházejí o odměnu pěstouna. S tím je nutno počítat. Samozřejmě existuje také invalidní důchod I. a II. stupně, který je nižší, který však sám o sobě nezakládá účast na důchodovém pojištění. Počítá se tedy s výkonem výdělečné činnosti v rozsahu, která zakládá účast na pojištění s povinností odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a v závislosti na zdravotním stavu.
Pak tedy ještě z dávkového pojistného systému mohou děti v pěstounské péči pobírat sirotčí důchod po svých biologických rodičích. Aby však vůbec vznikl nárok na sirotčí důchod po zemřelém rodiči, je třeba, aby byl rodič důchodově pojištěn. Tedy pracoval a odváděl pojistné minimálně jeden rok v období deseti let nebo dva roky v období dvaceti let před vznikem invalidity, tedy před úmrtím. Často děti v pěstounské péči pocházejí z rodin, kde tato podmínka splněna není. I když třeba je, sirotčí důchody nebývají moc vysoké, protože výdělky rodičů byly nízké a sirotčí důchod činí 40 % procentní výměry důchodu zemřelého rodiče.
Jestliže dítě požívá důchod z důchodového pojištění, náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte jen v případě, je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a důchodem.
Příklady :
- Zprostředkovaná pěstounská péče, dítě 3 roky, lehčí zdravotní postižení
Odměna pěstouna 1,2 x MM (minimální mzdy) ve výši 19 440 Kč + příspěvek na úhradu potřeb dítěte ve výši 6 500 Kč (1. st. závislosti) + příspěvek na péči ve výši 3 300 Kč. Příjem rodiny z titulu péče o dítě činí 29 240 Kč. Odměna pěstouna podléhá účasti na zdravotním, nemocenském a důchodovém pojištění. Uplatňuje slevu na dani.
- Nezprostředkovaná pěstounská péče (osoba blízká — teta), 2 děti ve věku 10 a 13 let
Příspěvek při pěstounské péči 2 x2,3 ŽM (životního minima) ve výši 21 252 Kč + příspěvek na úhradu potřeb dítěte ve výši 7 750 Kč + 8 870 Kč. Příjem rodiny z titulu péče o děti činí 37 872 Kč. Osoba blízká nevykonává žádnou výdělečnou činnost. Účast na zdravotním a důchodovém pojištění má pouze v podobě náhradních dob. Manžel, strýc dětí, vykonává výdělečnou činnost, z níž má pravidelný příjem, z něhož uplatňuje slevu na dani, kterou nelze uplatnit při pobírání příspěvku při pěstounské péči.
- Nezprostředkovaná pěstounská péče, babička, 2 děti ve věku 7 a 10 let
Příspěvek při pěstounské péči 2x1,8 ŽM ve výši 16 632 Kč + příspěvek na úhradu potřeb dítěte 2x7 750 Kč. Příjem rodiny z titulu péče o děti činí 32 132 Kč. Babička pobírá starobní důchod ve výši 15 650 Kč. Babička je zdravotně pojištěna z titulu pobírání starobního důchodu, důchodové pojištění je irelevantní, protože je již poživatelkou starobního důchodu. Pokud by důchod nepobírala, účast na důchodovém pojištění by byl z titulu náhradních dob. Neuplatňuje slevu na dani.
Můžeme se teď věnovat zaopatřovacímu příspěvku a podmínkám, kdy je přidělován ?
Nárok na zaopatřovací příspěvek je jednorázovou dávkou a nově i opakující se. Nárok vzniká ve chvíli, kdy zletilý člověk opouští pěstounskou rodinu. Částka by měla pokrýt základní životní potřeby : bydlení, jídlo, oblečení apod. Podmínkou je příprava na budoucí povolání řádným studiem a v případě opakujícího se zaopatřovacího příspěvku i zpracovaný individuální plán mladého dospělého ve spolupráci s kurátorem pro dospělé, který mladý člověk musí dodržovat.
Jednorázový zaopatřovací příspěvek může být přiznán mladému dospělému za předpokladu, že byl ke dni nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v péči zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek a pokud není ke dni nabytí jeho plné svéprávnosti nezaopatřeným dítětem podle zákona o státní sociální podpoře nebo přestal-li splňovat podmínky pro vznik nároku na opakující se zaopatřovací příspěvek podle ust. § 50b zákona o sociálně-právní ochraně dětí.
Jednorázový zaopatřovací příspěvek činí od října 2022 částku 28 750 Kč a opakující se zaopatřovací příspěvek částku ve výši 17 250 Kč.
Jak řešíte situaci odchodu dětí z pěstounské rodiny konkrétně ve vašem městě ?
Řešíme to tak, že za s dětmi, které odcházejí z pěstounské péče, a platí to i pro odchod z dětského domova, minimálně půl roku, většinou rok, před ukončením pěstounské či ústavní péče, vstupuje do kontaktu s dítětem kromě pracovnice OSPOD i kurátor pro dospělé. Vysvětlujeme dětem, že pokud by opakovaný zaopatřovací příspěvek chtěli, aby mohli dostudovat, podpoříme je, a že máme
i určitou kapacitu pomoci jim se zajištěním bydlení. Máme k dispozici byt, který vyčlenilo město pro účely podporovaného bydlení, tzv. startovací byt. Jeden byt je málo, ale k tomu účelu by případně mohl sloužit i byt sociální, kterými město také disponuje.
Snažíme se mladé dospělé podpořit, aby nevzdali vzdělávání, což se bohužel často stává. Pak ovšem přestanou dostávat zaopatřovací příspěvek a musí si najít zaměstnání nebo se evidovat na úřadu práce. Tento postup pro zajištění určitého zázemí a startu do života těchto mladých dospělých se nám osvědčil.
Teď máme v bytě sociálního odboru kuřimské radnice, slečnu, která studuje, bere zaopatřovací příspěvek, ještě chodí na brigády, takže finančně je na tom slušně. Navíc studuje sociální práci, proto jsem ji vzala k nám na sociální odbor na brigádu. Aspoň poznala sociální oblast zase z jiného pohledu a získala praxi.
Ale to je asi spíš luxusní případ.
Je to sice ukázkový příklad za všechny, ale je dobré o něm mluvit. V různých obcích to řeší různě, ale u nás politické vedení města přistoupilo na tento podnět našeho odboru a podařilo se. Navíc se podařilo dohodnout, že v bytě podporovaného bydlení byla snížena výše nájmu, tak, aby byla pro studujícího mladého člověka přijatelná.
O startovací byty s nízkým nájmem je ale dost nouze.
Ano, to určitě. V našem městě se podařila transformace domu s pečovatelskou službou. Takže v části tohoto objektu jsou byty zvláštního určení, kde je vykonávána pečovatelská služba, a část objektu byla vyčleněna pro osoby ocitající se v tíživé sociální situaci. Právě tady se nachází i byt určený dítěti z pěstounské rodiny či dětského domova nebo výchovného ústavu.
Každý z těchto druhů bydlení má svá vlastní pravidla pro přidělování. Je to velmi dobrý příklad politických rozhodnutí představitelů města, že pamatují v tomto kontextu nejenom na své obyvatele a spoluobčany starší a zdravotně postižené, ale také na „svoje“ děti v pěstounské péči nebo v ústavních zařízeních.
Už dlouho se brojí proti dětským domovům. Jak to vidíte vy ?
Do dětského domova jistě nepatří žádné dítě. V tomto ohledu rozumím novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí, tedy s naplněním vize, aby nebyly do ústavní péče umísťovány děti ty nejmenší, tedy do 3 let věku. Ale zde se začíná projevovat to, s čím patrně nebylo počítáno, že totiž významně klesá počet pěstounů, a to i těch na přechodnou dobu.
Přiznejme si, že některé děti jsou neumístitelné do pěstounských rodin, a to z několika důvodů, nebo jde o děti, které prostě do pěstounské rodiny nechtějí. Takže dětské domovy jsou pro určitou skupinu dětí zapotřebí.
Často se s kolegyněmi zabýváme otázkou, jak dlouho má vlastně probíhat snaha o sanaci rodiny, kolik mají rodiče dostat příležitostí, než je nutné zasáhnout a dítě umístit mimo biologickou rodinu. Obvykle zjišťujeme, že i návraty dětí k biologické rodině s sebou nesou velká rizika v podobě opakování negativních vzorců jednání a chování rodičů. Dítě je opět zklamáváno a traumatizováno, nežije v láskyplném a bezpečném prostředí s devízou bezpodmínečné lásky. Je třeba si dávat velký pozor a být velmi vnímaví k potřebám dětí. Špatné zkušenosti, návyky a vzorce chování rodičů pak ve významné míře negativně ovlivňují u dětí jejich vlastní vztahy a způsob života v dospělosti.
Myslím si, že jako společnost a jednotlivci máme co dohánět, že jsme určitým způsobem podcenili výchovu k rodičovství a mateřství. Tomu svědčí nárůst počtu dramaticky se rozpadajících rodin,
a často velmi nízké rodičovské kompetence, které způsobí dlouhodobé ohrožení vývoje dětí. Navíc díky svému povolání zjišťuji, bohužel, že se zvyšuje počet lidí, kteří se naučili přenášet odpovědnost na instituce a nejsou schopni kultivovaně čelit své vlastní lidské odpovědnosti.
Vraťme se ale k financím v pěstounské rodině. Co mohou ještě žádat pěstouni s postiženými dětmi ?
Z dávek pro hendikepované mohou pěstounské rodiny pobírat ještě příspěvek na mobilitu, který se se vyplácí ve výši 550 Kč. Od prosince 2022 dochází k navýšení na 900 Kč a navíc o dalších 2 000 Kč v případě osob, které využívají elektrické přístroje na vnější ventilaci plic od zdravotní pojišťovny. Další dávkou je také příspěvek na pořízení zvláštní pomůcky. Zvláštní pomůckou nemusí být jenom například invalidní vozík, ale třeba také speciální počítač při ztrátě zraku nebo sluchu. Pokud tu kterou konkrétní pomůcku nehradí zdravotní pojišťovna, může na ni dostat dítě v pěstounské péči příspěvek od úřadu práce. Všechny pomůcky, kterých se to týká, jsou uvedeny v zákoně č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů. Využívaný je také příspěvek na zakoupení nebo úpravu motorového vozidla.
Nejobvyklejší u hendikepovaných dětí asi bude příspěvek na péči.
Ano, s příspěvkem na péči se setkáváme často. Pokud osoba opečovávaná má I. stupeň závislosti a je mladší deseti let nebo II., III. či IV. stupeň, a je starší deseti let, je pěstoun pojištěn důchodově také z titulu náhradních dob. V nedávné době došlo k navýšení příspěvku na péči, kterým je možné řešit zvýšené náklady související se zdravotně postiženým dítětem. Výše příspěvku závisí na věku a zdravotním postižení dítěte či osoby dospělé.
Jak to vypadá, když si pěstouni přivezou dítě mladší tří let ?
Kromě dávek pěstounských se jedná o nárok na dávku nemocenského pojištění ze systému pojistných dávek, pokud byl pěstoun před převzetím dítěte po potřebnou dobu účasten nemocenského pojištění. Jde o peněžitou pomoc v mateřství. Je však třeba rozlišovat, zda na peněžitou pomoc v mateřství vzniká nárok ze zaměstnání nebo z odměny pěstouna. Pokud byl pěstoun účasten na nemocenském pojištění pouze z titulu pobírání odměny pěstouna, po převzetí dalšího dítěte do pěstounské péče by mu nárok nevznikl. Na mateřskou lze nastoupit až do 7 let věku dítěte. Po výplatě peněžité pomoci v mateřství následuje rodičovský příspěvek ze systému dávek státní sociální podpory.
Kde je třeba všechny žádosti o dávky a příspěvky podat ?
Všechny žádosti o pěstounské dávky, dávky státní sociální podpory, dávky osob zdravotně postižených a dávek pomoci v hmotné nouzi se podávají na pobočkách Úřadu práce ČR. Pokud se týká peněžité pomoci v mateřství zaměstnankyně (zaměstnanec) před nástupem na čerpání dávky podává žádost u svého zaměstnavatele (ten ji předá příslušné OSSZ), OSVČ u příslušné OSSZ.
Současná vláda má v plánu zpracovat nový zákon, který by se měl zabývat i oblastí náhradní rodinné péče a její příslušnou podporou. Co byste si při svých zkušenostech představovala, že by v něm mělo být nastaveno lépe, než v té nyní platné novele ?
Základní algoritmus výpočtu by se myslím neměl odvíjet od minimální mzdy, jak je to nyní. Sice se v poslední době dvakrát zvyšovala, ale její valorizace nemá jasně daná pravidla. Myslím si, že by takovou částkou mohla být spíše např. základní redukční hranice pro výpočet důchodu a mohla by se odvíjet od tohoto základu. Základní redukční hranice totiž vychází z průměrné mzdy, stanovené jako statistický údaj, která pravidelně narůstá v ročních intervalech. Průměrná mzda je také základem pro výpočet dávek pojistného systému, tedy dávek nemocenského a důchodového pojištění.
Nutno si uvědomit, že ještě před pár lety pěstouni dostávali 8 000 korun, což bylo hrubě pod minimální mzdou a navíc se jednalo o částku vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti, tedy čistý příjem byl daleko nižší.
Jak v Kuřimi řešíte povinné vzdělávání pro pěstouny ?
My jsme našim pěstounům nabídli, aby si sami řekli, co má být obsahem školení, jaké řeší problémy a hodilo by se jim, něco se o nich dozvědět. Jestli se třeba chtějí zaměřit na sebereflexi nebo psychohygienu nebo jestli chtějí opravdu pouze odborná témata reflektující problémy, které v rodině řeší. Vždycky se všichni naši pěstouni ke vzdělávání stavěli odpovědně.
Na kuřimsku máme úžasné pěstouny. Dost je jich příbuzenských. Děti u nich žijí i po plnoletosti, jako v běžné rodině, a pokud se odstěhují, vracejí se, a to je na tom hezké. Ví, že tam patří.
Co všechno má podle vás vliv na fakt, že dlouhodobých pěstounů je nedostatek ?
Roli hraje mnoho faktorů. Podle mého názoru se problém týká obecně i různých překážek, které staví byrokracie nebo odlišná praxe úřadů a soudů. S tím je spojeno i vnímání pěstounství ve společnosti. Dalším důvodem je, že pěstounská péče ještě není tak profesionalizovaná, aby přilákala dostatek zájemců. To se promítá už do zmíněného přístupu úřadů, ale taky do odměňování pěstounů. Také považuji za důležité, aby je společnost vnímala pozitivně a dávala to najevo. Zkrátka je třeba pomáhat a podporovat ty, kteří jsou pěstouny celým srdcem a mnohdy přijatým dětem zasvětí celý svůj život.
Pokud pěstoun pečuje dlouhodobě např. o dítě vysoce traumatizované, avšak bez nároku na příspěvek na péči, musí se plně věnovat dítěti, bez ohledu na finanční ocenění. Avšak právě z odměny pěstouna, která je mnoho let tak diskutována a dlouho se držela na zcela minimální hranici, se významně odvíjí např. výše dávky důchodového pojištění. Ta bude zabezpečovat, často jako jediný zdroj peněz, pěstouna od okamžiku, kdy nebude již vzhledem k věku či zdravotnímu stavu schopen vykonávat nejen péči o dítě, ale ani jinou výdělečnou činnost. Poděkování a vyjádření úcty a uznání vysokého morálního kreditu společností pěstounům je samozřejmostí. Ale přiznejme si, že jim nelze tímto způsobem zcela nahradit důstojné stáří se zajištěním alespoň standardní životní úrovně.
Dalším neopomenutelným důvodem může být i významný vliv pěstounství na vlastní biologickou rodinu pěstounů. Rozvoj pěstounské péče dle mého názoru ovlivňuje do určité míry také fakt, že je rozdrobená mezi tři resorty. Kojenecké ústavy patří pod Ministerstvo zdravotnictví, ústavní péči má v gesci resort školství. A pěstounství resort Ministerstva práce a sociálních věcí. A možná bychom nalezli další důvody, pro které se nejen nenavyšuje, ale dokonce v posledních letech klesá počet pěstounů. Ale o tom by bylo dobré hovořit právě s pěstouny.
Co považuji za zásadní, je ještě větší podpora ze strany společnosti, počínaje zákonodárci, kteří mají možnost právně ošetřit pěstounskou péči tak, aby mohla naplňovat svůj vysoký kredit, až po nás, kteří jsme v první linii.
Pěstounství není standardním povoláním, ale posláním. Tím, do čeho pěstouni vkládají svoji sílu, energii, ambice, čas a mnoho dalšího cenného. Je to kariéra v širším slova smyslu. Je to cesta, po které kráčí uvědoměle. Zaměstnání, jak život ukazuje, nemusíme mít nějak zvlášť rádi. Pokud však děláme něco jako poslání, bez velké emocionální vazby se neobejdeme. A takto je potřeba k pěstounství přistupovat.
